Každému, kdo se o tuto problematiku zajímá, musí být jasné, že s doletem 550 km neměla střela šanci ohrozit svazy letadlových lodí. Pokud by nebyly zničeny útočící lodě ještě mimo dosah střel, byly by křídlaté rakety zlikvidovány palubním letectvem. Na přímou obranu letadlových lodí palbou vlastních prostředků blízké ochrany by patrně nikdy nedošlo. Marná snaha Húsiú o efektivní použití íránských střel je jen potvrzením tohoto názoru.
Nejdříve je potřeba zodpovědět podmínky střetu... Jak daleko od sebe jsou svazy? Ví o sobě? Kdo našel první toho druhého? Až se tohle zodpoví, můžeme se bavit dále... Pokud by sovětský svaz byl v dosahu 250 Nm (520 km) od amerického a věděl by o něm, může si beztrestně poslat salvu i těžších střel a větším dosahem než P-500 a pak se stáhnout, přičemž protivník má jen velmi krátké okno na reakci ( tuhle vzdálenost překoná za 10-12 minut), v dosahu AEGISu se zdrží asi 6 minut, pásmo RIM-116 překoná za 9 sekund a pásmo CWIS za cc 5 sekund), navíc protivník ani nemá žádnou protilodní střelu kterou by po něm poslal a než zvedne do vzduchu aspoň jednu letku, uběhne 7-10 minut pokud je aspoň v pohotovosti
Tvrzení že sovětský svaz nebyl schopen postavit letadlové lodě není zrovna pravdivý. Letadlové lodě jsou důležité v invazních armádách jako je ta americká. Rusové vzhledem ke svému velkému území se potřebovali hlavně bránit a vsadili na ponorky
Sověti zkoušeli postavit i odpověď na loď třídy Nimitz. Mělo jít o třídu Uljanovsk. Sověti prostě nedokázali takovou loď realizovat z ekonomických důvodů. Ne že by nechtěli.
Letadlovka má výhodu že dopraví enormní palebnou sílu na velikou část světa.
Na přiloženém obrázku je Varjag s P-1000 Vulcan, ne Bazalt. Aspoň tu tetu Wiki opište důsledněji...
Podle čeho to poznáte? Oba typy mají stejné rozměry. P-1000 je jen odlehčená, je z jiného materiálu a má větší dolet.
Ty reklamy odpuzují od čtení článků. Jen tak dále
Přesně !!!
Phalanx by tuhle kuželku sežral i s fuseklema.
Rusové díky své velikosti dosáhnou skoro všude. 😃