Obrovská bitva cca. 500 000 vojáků u Hradce Králové, kam se hrabe bitva 3 císařů u Slavkova, přesto je v podstatě zapomenuta, bodejť krom klubů vojenských historických klubů, nikoho nezajímá, proč taky, co pro české země znamenala politicky? Více-méně Nic, pro Maďary všechno. Vivat narození Rakousko-Uherska. To že to byl konec vedoucího Rakouského vlivu na Němcký spolek a začátku sjednocování německých zemí pod taktovkou vítězného Pruska ví každý. Zpět k bitvě byl to masakr počet padlých císařských vojáků byl obrovský, z přívalů krve padlých se prý rozvodnil potok. Mohl generál Benedek vyhrát i bez revoliční “jehlovky” ? Bez pochyby ano rakouská “předovka” měla své nesporné výhody tj. Spolehlivost a přesnost oproti nepřesným a nespolehlivým jehlovkám. Rakouské velení bylo ovšem těžkopadné tj. Velení ve stylu pravá ruka neví co dělá levá, kdyby se změnila taktika používání této předovky to jest žádné frontové útoky jak za Napoleonských časů, zkrátka prušácká armáda byla pružnější jako celek a puška byla jen třešničkou na dortu tohoto vítězství.
Tento komentář byl smazán uživatelem.
Kdo by si přečetl nějakou odbornou knížku, tak by zjistil, že to nebyla jehlovka,co porazila rakouské vojsko... Bylo to ve velení a taktice Prusů... Zatímco Benedek byl znalec italského bojiště a příslušník rakouského císařského rodu zase znalec českého prostředí, přesto každý velel právě tam, kde to neznal... A své sehrál i Benedekův náčelník štábu, zastaralý způsob komunikace, styl rakouského útoku-hrr na bodáky .. Rakouská puška byla pomalejší v nabíjení, ale byla přesnější a střílela na delší vzdálenost... Což se ale při útoku na bodáky, který používali Rakušané, nemohlo projevit. A tak Rakušanům nepomohli ani lepší dělostřelci... Jehlovka byla navíc jen tuším třikrát rychlejší, mimochodem... Ale chyby ve velení na vyšších úrovních u rakouského vojska vedly k prohře na celé čáře...Pavel
Přesně tak. Nejprve prohrál bitvu u Jičína Clam-Gallas, když nesmyslně nařídil ústup ve chvíli, kdy rakouská armáda přecházela do ofenzívy... a u HK to byli Benedekovi podřízení. Prostě samý šlechtic, ale to schopnosti zdaleka nezaručovalo.
Několikrát jsem se tady velmi nelichotivě zmiňoval o kvalitě článku tohoto serveru. Dnes musím s radosti přiznat, že jsem si článek s chutí přečetl a třeba zmínka o konstrukterovi Krnkovi dokládá, že autor se neomezil pouze na otrocký překlad nějakých anglických stránek ale s textem se snažil pracovat. Jen tak dál.
Faktická chyba je nejspíš s Francií - ta byla neutrální, nikoliv na straně Pruska. A že by pruské jehlovky byly hotové už v roce 1841, se mi také moc nezdá...
Článek trochu nadsazený, včetně počtů. Prusko-rakouskou válku nevyhrála zadovka, i když na ní svojí zásluhu měla. Projeli to zejména taktikou, když se nechali rakušáci vtáhnout do boje o les Svíb a odkryli své křídlo a následně jim do boku vpadla armáda korunního prince. Do té doby více méně vyhrávali.
Nene...les Svib se ukazal jako nevyznamny. Vojaci ho dobyli vicemene z vlastni vule, proto je vedeni stahlo...slo v podstate o bezvyznamny operny bod. Byla to pres obrovske straty horka pilulka 😉
Rakousko mohlo mít díky českému vynálezci Sylvestru Krnkovi zadovku ještě mnohem dříve než Prusko. Dementní Franz Josef se svmi dementními generály zadovku odmítl s argumentem blázna, že zadovka spotřebuje o něco více střelného prachu, než předovka. To, že vystřelí 8 x rychleji dementní rakouské generály nezajímalo. Krnka ručnici nabídl ruskému caru Alexandru II., který měl tehdy nejlepšího velitele na světě - bílého generála Michaila Dmitrijeviče Skobeleva, což uznávala i Anglie a Francie. Ten okamžitě rozpoznal možnosti nové zbraně a nařídil její výrobu. S touto zadovkou porazili v balkánských válkách Turky na hlavu, osvobodili např. Bulharsko a zastavil se až 15 km od bran Istanbulu. Alexandr II. se tehdy podřídil britskému přání Turecko zachovat (pro případný britský přístu do Indie), jinak by již Turecko dnes neexistovalo.
Ach jo...kdo tyhle clanky pise??? Jehlovka byla presnejsi a mela vetsi dostrel??? Prave naopak, jedinou vyhodou jehlovky byla vyssi kadence strelby. To, co dalo Prusum vitezstvi, bylo moderni pojeti valky a to je vzdy rozhodujici faktor. Uz od Rima, pres Alexandra po Blitzkrieg az po obsazeni Krymu. Takze tak 😉
V článku je jedna pravděpodobná nepřesnost - účinný dostřel jehlovky byl asi o třetinu menší, než dostřel špičkových předovek té doby. Alespoň to uvádějí odborné publikace.
Dreyse to neměl až tak jednoduché. Nejprve byl odmítnut doma, poté i v Rakousku. Trvalo ještě dost dlouhou dobu, než uspěl v rodném Prusku.
puškla typu Lorenz sedala nabíjet i v leže viz kniha Ctirada Beneše !!!
Dreyse nikoli Dreye....