Pokud je v jakémkoliv zákonu uvedeno, že za určité situace jste povinni něco dělat, automaticky z toho nevyplývá, že v jiné situaci než uvedené to dělat nesmíte. Dorozumívání řidičů světly (nejen směrovými) je v dnešní husté dopravě běžnou věcí a pokud to zákon vysloveně nezakazuje, nevím, na základě čeho by policie chtěla konkrétního řidiče pokutovat. Typickým příkladem je probliknutí protijedoucího řidiče, který chce na křižovatce odbočit vlevo, ale kvůli hustotě dopravy to v podstatě není možné, dálkovými světly a umožnění mu opustit křižovatku, přestože nemá přednost v jízdě. Použití světel neodvrací žádné hrozící nebezpečí, ale takový manévr výrazně zvyšuje plynulost dopravy a předchází ucpání křižovatky. Že o tom v zákoně není zmínka není důvod k tomu, aby stál nešťastník v křižovatce celé odpoledne. Podobně na místě vhodném k předjetí není nic špatného vyrozumět směrovkou v závěsu jedoucího řidiče, že mu umožním předjet, protože se chci kochat krásami krajiny. Předejdu tak nebezpečné situaci, kdy mě začne předjíždět na daleko méně vhodném místě, zatímco já čtyřicítkou kličkuji prostředkem silnice. Ne pravidla napsaná v zákoně, ale vzájemná komunikace řidičů, respekt a ohleduplnost jsou nezbytnou podmínkou bezpečnosti na silnici. Někdy je prostě mnohem bezpečnější počkat, uhnout nebo dát přednost, i když zákon v tu chvíli říká něco jiného. Kdo za to poděkuje probliknutím výstražných světel, dává najevo, že on udělá to samé, až bude v podobné situaci. Nejhorší je, když se potkají dva borci, kteří mají oba přednost.

Spíš než probliknutí varovnými bych řešil to lepení se na zadek. Jedu si pěkně svých 90 (což v mým případě znamená 97 podle tachometru), nikde nikdo a týpek se přižene a jede 2 metry za mnou. Nemůžu dělat nic, jen doufat, že nebudu muset prudce brzdit a že mě týpek co nejdřív předjede.