Před tímto mužem smekám až na zem. Veliký obdiv, jak se dokázal vyrovnat s tak těžkou zkouškou jako je úmrtí partnerky, mladé ženy, matky malých dětí. Přeji celé rodině do budoucna jen to nejlepší.
Zažila jsem. Manžel s leukémií taky nechtěl být na "konec" v nemocnici, ale doma.
Dodýchal mi před očima.
Nelituju. Byl to skvělý člověk, celé období jsme prožili spolu, semknutí, v lásce. Jsem ráda, že jsem měla na to, poskynout mu důstojný odchod v klidu domova.
Pánovi rozumím a přeju hezké další časy.
Přeji celé rodině spoustu sil,vůbec si nedokážu představit,jak jste nejen vy,ale ostatní,kteří prožívali podobnou situaci a jsem ráda,že patřím k Dobrým andělům
To je něco naprosto nepředstavitelného...A pak mi může někdo tvrdit, že Bůh existuje :-(
Stalo se nám v blízké rodině něco velmi podobného, taky mladá máma, děti ve stejném věku, jen to nebyla leukemie, ale rakovina prsu:-( Byla jsem nevěřící, ale po podivných událostech co nastaly po smrti mých blízkých jsem přesvědčena, že smrt není konec. Stala jsem se věřícím člověkem, ale do kostela nechodím, v církev důvěru nemám. Proč Bůh dopustí takové věci? Asi abychom se něčemu naučili, dokázali zhodnotit co je dobro a co zlo, co má v životě smysl a co je nepodstatné. Z odstupem let vím, že "Její" smrtí jsem nejen strašně moc ztratila ale i velmi moc získala a mnohému se naučila.
I když jsem v důchodu a mám malý důchod, přispívám aspoň malou částkou. Radši si něco odpustím, ale vím, že někomu malíčkostí pomůžu
😭😭je mi to moc líto.Marcelka byla skvělá.Myslime na ní často i na kluky a Davida...
Celý článek jsem probrecela
Já taky