17.11.1989 je národní tragédie ne jen osobní v případech známých osobností.
I mně zničila život a vzala iluze
Vy sama o sobě asi budete tragédie. Zaplaťpánbůh za Listopad 89, nikomu normálnímu se po socialismu a komunistech nestýská.
Byl to vynikající herec a měl nárok na svůj politický názor. Není korektní vzpomínat jen jeho role komunistických funkcionářů. Mně se nejvíce líbil např. jako fasádník Mirek Helebrandt v Žižkovské romanci, apolitický příběh lásky z padesátých let.
Na svůj politický názor měl asi nárok, ale bolševické žvásty si mohl nechat pro sebe.
Jsem už polistopadový výrobek, ale p. Valu vnímám jako úžasného
charismatického herce, který se úžasně uměl ve své roli naštvat a současně uměl vypustit kouzelný úsměv. No, ženy asi opravdu nedovedly odolat. Velké díky za něj.
Jsem předlistopadový výrobek a p. Valu jsem vnímala jako vyloženě nepříjemného herce a člověka. Nevím proč, nikdy jsme se osobně nepotkali, ale on, Haničinec a Vinklář mi byli odporní už jako dítěti.
Prostě se soudruh a udavač StBé uchlastal, no co už, takových po pádů KSČ bylo něúrekom a za žádnou velkou škodu a ztrátu to nepovažuji ani omylem🤣
Jiří Vala byl sice oblíbený u ženského publika,ale u dámy od divadla a filmu mu moc nefandily.Měly dlouho v živé paměti jeho milostné rošády s herečkami paní Švorcovou a Jiráskovou.Zvláště mu nemohly odpustit zradu na paní Švorcové,tu měly i její kolegyně obzvlášť rády.Nebyla totiž podlá ani zlá a vždycky pomohla tomu, kdo potřeboval.Vše změnily roky 1968 a 1989 a stárnoucí seladon našel životní partnerku z neherecké branže a té se odvděčil tak, že se celých 13 let po změně režimu propíjel k jisté smrti.I tak se dožil úctyhodného věku 77 let
Je to stejně paradox,moji kolegové řidiči profesionálové,když nastoupili do starobního důchodu,tak si užívali penze maximálně dva roky a v necelých 63 letech zemřeli i když by rádi zůstali nápomocni svým nejbližším.
Já ho nikdy ráda neměla. Nikdy mě nenapadlo, že by se mi mohl líbit.
Obrací se mi žaludek nad pisálkama, kteří dokáží zplodit článek podněcující k nenávisti. Každá doba si nese své, i teď jsou udavači a že byl komunista? Lidé tenkrát v něco věřili, stejně, jako ti, co cinkali na Václaváku v něco věřili a dnes by si za to nafackovali.
Mně teda J. Vala moc sympatickej nepřipadal, měl takový obhroublý hlas i chování. Aspoň mi to tak připadalo. Ale hrál dobře.
Zhoubný alkohol. Poradil bych autorovi, aby příště napsal, že díky pravidelnému požívání zhoubného alkoholu nemohly u pana Valy pravda a láska zvítězit nad lží a nenávistí.
Nikde není psáno, že by rakovinu nedostal, kdyby nepil a také mohl s pitím začít i bez revoluce.Už nebylo tolik hereckých příležitostí všeobecně a především tolik roli pro muže jeho věku. Celá řada herců nekomunistu si na to po revoluci také stěžovala.
Nějak mě smutný osud bolševického udavače nedojal. Protože kvůli takovým morálně plachým jedincům ten neskutečně stupidní režim trval tak dlouho.
Kdo jiný než jeho pomocník mohl vědět, že je bolševický udavač.
Naprosto skvělý herec ze staré gardy našich umělců. Dodnes na něho rád vzpomínám.
Ti, na které práskal určitě ne !