Prvniho pejska jsme pohrbili na zahrade. Pak manzel rozhodnul. Nechali jsme psa spalit a vybrali takovou drevenou urnicku, je vkusna a je na ni cedulka. Uz mame noveho psa a urnicku v obyvaku. Neni to ovsem levna zalezitost, ale zvireci krematorium to ma zmakle a jsem ráda, ze jsme se takto rozhodli. Na zahradu uz ne.
Prostě psovi vykopu pěknou díru, rozloučím se s ním a všichni ostatní mi můžou vlézt na záda.
Na své zahradě jsme už pohřbili 2 pudlíky. Oba žili skoro 15 let. Náhrobní kámen, svíčky, kytičky nasázené okolo. Už máme dalšího - pudlíka - Toye. Ať nám dlouho náš posteláček vydrží.
Nemo iudex sine actore (doslova: žádný soudce bez žalobce)
Odkaz
Odjakživa si lidé své kámoše psy či kočky pohřbívali na svém pozemku, pokud ho měli.Někde v koutku měli hrobeček.Každý ví,že má být hlouběji vykopaný.Velká zvířátka určitě nikdo nepohřbíval doma na zahradě.
Co to je za blbost kolik lidí má třeba v zahradě pohřbeného psa kočku a neřeší se to.
No právě...
Pokud by mě za tohle nějaký soused udal, tak mu pak dám přes pusu, alespoň bude mít důvod mě udávat.
Hrůza dokonce už i slovo dr.ka je zakázané. Musela jsem napsat přes pusu 🤦🏻♀️
a co tak přes tlamu
nic nehrozí,od toho se tomu říká soukromý pozemek a domácí mazlíček na ten pozemek patří,úřady ne
Mám takový pocit, že na svůj vlastní pozemek si můžu pohřbít svého chlupatého parťáka kdykoliv . Je jasné že dodržím higienicka pravidla,ale to je asi tak vše. Můj pozemek....moje zvíře
To už je opravdu padlé na hlavu.
Na své zahradě za své peníze si budu dělat co já chci. Takže si ty vaše rady a zákony strčte do zádele. Fakt ještě čekám kdy budeme platit pokuty za to, že dýcháme na své zahradě.