Ano, i já jsem za ty dva roku zažil asi 5 mrtvých. Jednou byla stařenka, kterou srazil vlak a ti ostatní zahynuli při dopravních nehodách na cestách v civilním sektoru.
Ale dle vlastní zkušenosti, pokud autor to takhle skutečně vidí, pak musí on být slabý, zaostalý a málo schopný ubožák. Neboť každý i podprůměrný odvedenec dokázal ty dva roky nějak odfláknout cestou nejmenšího odporu.
A šikana? Též byla po nějaký čas, než si každý sám vytvořil svou pozici v houfu. Kromě jednoho, ten byl tak neskutečně tupý, že s ním se normálně jednat nedalo. Po přijímači velitele uznali, že není schopen výcviku, ani neměl narukovat, tak ho přeřadili k Polnímu hospodářství a tam jezdil s koňským povozem. Fakticky byl oproti nám na tom lépe, asi jako Kefalin u Černých baronů.
Také považuji ty dva roky za ukradnutý kus života. Faktem je, že ti po vojně se lépe prosazovali v životě než ti nevojáci. Působili dospěleji a mužněji než stejně staří jedinci.
Kde jsou střelné zbraně, tam mrtví vždy budou. Myslivci toho mají každý rok několik.
Nebylo to vůbec špatný člověk se naučil samostatnosti a spoustu věcí přednesl do civilu a k tomu sem si přivezl do začátku na tu dobu celkem slušnej balík peněz musel se umět člověk otáček a snažit 😅
Balík peněz? Z 90,- Kč žoldu? Kde jste sloužil?
Autor článku o tom ví pouze z doslechu a ví kulové. Když vyla povinná vojenská služba buď nebyl na světě a nebo si hrál v uhláku na indiány.
Sloužil jsem v Aši na radaru VU 3633C v roce 1979 - 81.Mazácka vojna vždy začala, když odešli lampasaci domů po směně .Na bojovém kopci měl směnu pořád lampasak , tam buzerace nebyla tak velká. Ale na rotě bažanti začali jezdit motokros okolo roty , kopali ve sněhu nory nebo lepili listi zpět na stromy. Dneska se tomu jen směju i když jako mladý jsem dostal pořádný záhul. Na silvestra jsme čuměli jak v NSR pálili ohnostroje a u nás nic , a když jsem nebyl ve službě tak jsme sledovali zakázane německé pořady. Taky se mi vybavuje a vzpomínam na tragicky zemřele vojiny z naši roty, kteři zemřeli v Aši při výkonu služby. Čest jejich památce.
Zdravím.Já sloužil v Plané u Mariánských Lázní na kříženci 1978-1980 u radiotechnického praporu taky jsme sledovaly německé pořady hlavně hudební.Taky jsem zažil mazáckou vojnu ale nic hrozného a druhým rokem už byl veget.
Dva roky , to by nám měli dát odškodnění , donutili nás a připravili o 2 roky života . Dnes kde kdo dostává odškodnění , disidenti , průměrný důchod bez zásluh na důchodovém systému , vrazi Mašínové a jejich rodina vyznamenaní a točí se o nich filmy , bývalí rozvědčíci tu rozdávají vyznamenání zpěvačkám z charty 77 atd.
pane Chalupo, podobný článek jste publikoval cca před týdnem a tenkrát jsme Vám napsal že to nemáte z vlastní zkušenosti a kritizujete pouze něco o čem jste slyšel a ještě jste poslouchal špatně.
co má ten chudák nešťastný psát, když po něm šéfredaktor neustále něco chce, nic neumí, nic nezažil, tak plácá voloviny kolem dokola, chyba je na jeho šéfech, že ho takové nesmysly nechají publikovat
VÚ 6270 1967 - 1969 + 18 dní III. ročník. Nikdy sem žádnou šikanu nezažil a ani neviděl
boze , to mne tak vzrusuje......vojacci.......VU 6270.........
Kázeň a pořádek to platilo. Záleželo na velitelském sboru jaká ta vojna byla a všichni nebyli pouze vypití. Je pravda že potížisté se museli srovnat což se mnohým nelíbilo. Dva roky byla dlouhá doba ale byla to i když vynucená dobrá životní škola a z některých maminčiných mazánků se stali chlapi které v životě jen tak nic nepřekvapilo. Na vojně také vznikala přátelství která trvala až do vysokého věku. Je pravda že jsme žili v rozdělením světě a doba taková byla.
Máte pravdu. Na vojně jsme vzájemně navázali taková přátelství, že i po 56 letech co jsme odešli do civilu se pravidelně každoročně scházíme, jak my z Česka, tak i kamarádi ze Slovenska.
Když redaktor s ukončeným vzděláním UK v r. 1992 píše rádoby zasvěcené články o době, kterou se jen trochu jako jinoch otřel, jak asi o době do r. 1989, budou psát generace další? Ty se budou divit, že civilizace vůbec nezanikla.
Troufnu si říci, že my pamětníci na vojnu zpravidla vzpomínáme s humorem a lehkou nostalgií.
Na vojně byla buzerace (čti - musel si se podřídit většinovému názoru, poslouchat, mít nějaký režim), ale také nás naučila řadu dobrých věcí do života, které dnešním mladým chybí. A to, že byla nějaká politická nalejvárna? Z toho měl každý jen legraci.
Dnes se argumentuje tím, že jsou to ztracená léta a kolik si kdo mohl za tu dobu vydělat? Kolik mladých lidí ve věku 18-20let chce skutečně pracovat a vydělávat?
Je mně dost let, abych mohl hodnotit povídání pamětníků, ke kterým se také počítám a nikdo si nestýská, jak to bylo všechno hrozné, ale vzpomíná na pěkné zážitky.
Nevím, který jste ročník, ale mladí lidé v 80. letech 20. století opravdu chtěli vydělávat. A byli zvyklí i pracovat. Chtěli se osamostatnit. A ty ztracené roky jim nepomohly.
Dnes nepůjdou kluci na vojnu,jak tak vidím ty politiky, tak půjdou rovnou do války. Je to v p....