Měl jsem tu smůlu,že jsem nastoupil na vojnu v roce 1955,kdy vrcholila moc tehdejšího min.obrany Čepičky,který pro výcvik vojáků přebíral sovětské standaty a "zaměstnání"bylo od 6.00 do 23.00.Osobní volno, kdy jste mohl třeba napsat dopis bylo někdy večer půl hodiny.Vrcholem debility bylo "čepopbití",kdy jsme od 22.45 do 23.00 pochodovali po dvoře za zpěvu pochodových písní.O buzeraci pri výcviku a zejména při udržování "pořádku"nemá cenu se rozepisovat.V roce 1956 za min,Lomského došlo k neuvěřitelným změnám k lepšímu na př.nárok na sedmidení dovolenou.Když jsem svým synúm se snažil přiblížit tehdejší poměry na vojně,tak se mi vysmáli, že něco takového nebylo možné.Bohužel bylo.Film Tankový prapor něco naznačil,ale to byla ještě idylka.
Máte hezkej věk pane, gratuluji. Přeji Vám pevné zdraví, a to myslím upřímně.
Podobné výtvory píší duševní invalidé a lidi , kterým po uběhnutí padesáti metrů volají záchranku . Vědí kulový a ještě si to dovolí zveřejňovat . Jen na okraj , bolševiky nesnáším .
Napsal bych to stejné (ve svých 58 letech bez problémů sportuji a nemám žádné zdravotní problémy). 🤣😂🤣
Bla,bla ,bla.Příspěvek absolutně o ničem.....Vyučil jsem se s maturitou jako slaboproudař..Rodiče ve straně nikdy nebyli,ale dělnický původ a moje profese mě poslala na PŠ a potom rok a půl jako signální mechanik na brigádu PS v Chebu.
Je mi smutno, že někdo umožní uveřejnit takovéto většinově nepravdivé "slinty"
Proč nepravdivé? A "slinty"?
Sloužil jsem mezi roky 79_81 a prošel shodou náhod mnoha útvary. To o těch mrtvých bude určitě pravda. Umírali i důstojníci. To co jsem zažil by bylo na knížku a nebyla by to žádná chvála na naší armádu. I když jsem německého původu a měl příbuzný na západě, tak jsem se dostal do míst, které by normálně pro mne bylo, tabu. Nikdy jsem toho nezneužil,ale když jsem viděl jaký diletanti byli naši nadřízení tak jsem si nedělal iluze o naší armádě
Hlad, špatné stroje a nářadí, výstroj na ho--o. Vše se vyváželo a rozkrádalo. To co jste v dělí v civilu byl obrázek naší armády.
Byl je blbem nikoli proto jakou dělá profesi.
Jako slušný byznys to měl náš Pávek a jak oni usiloval.A aby to měl jisté tak vstoupil do KSČ a nedal pokoj dokud nedostal funkci předsedy organizace.Narcista v bílé košili,ne nadarmo mu oficiélně dali druhé jméno Pávek.A proč to vlastně píši,když se dnes o kolaborantech musí hovořit jen v dobrém.
Teda,já byl na vojně,a je pravda,že tam jsme měli taky smrťák.Jeden byl řidič a druhý velitel vozu podpraporčík,tedy ne záklaďák,ale profík.Otázkou je zda dopravní nehoda je považována za úmrtí na vojně,když by se stala pravděpodobně i v civilním životě,protože ten trambus byl civilní,a odnesl to taky.Byla to havárka při předjíždění,a zavinil to ten vojenský řidič tatry.Auta na šrot,a tři mrtví.Asi se to počítá taky do vojenských ztrát.
Byl jsem v letech 1980-1982 na západním okruhu u PVO.
Vojna mi dala disciplínu, pořádek, schopnost rychlého rozhodování, odpovědnost.
V dnešní době by to potřebovali všichni, hlavně mamankové.
Souhlasim.Ja byl na vojne 1985-87 na klodajku u Dobrise
To je ale, blábol. Je mi jasné, že autor na vojně nebyl, jinak by nemohl napsat takový nesmysl. Jistě, umírali vojácí. Byly to však nehody jako všude jinde. Ale byly v jednotkách, né v tisících. A ano, vojna byla krásná, ale krátká.
Nehody, ale zbytečné, vyhozené peníze za neefektivní armádu k ničemu Jedině profesionalita.
Jedno je určitě jisté. Mamánci se museli postarat sami o sebe. A to bylo to co hodně mladíkům vadilo.Když pominu politiku a buzeraci, měla svůj efekt. Dodnes se pozná
( z větší části) kdo byl na vojně a kdo je mamánek dodnes. Hodně manželek se o tom přesvědčuje v dnešní praxi..