Pokud je člověk zdravý , není líný a je ochoten si místo fitka zacvičit

v přírodě kácením, či úklidem dřeva spadlého, či ohrožující bezpečnost

silničního provozu, či chodců v pěších zónách může si připravit palivové

dříví sám. Ono Vás zahřeje minimálně dvakrát. Při jeho kácení, úklidu,

či finálním řezání na polena i skládání a konečně i při samotném topení.

Sedmdesátka mi klepe na dveře. Dřevo si zajišťuji vlastními silami již

18 let. Nepočítám li svou práci na čerstvém vzduchu a odečtu li náklady

na veškeré potřebné vybavení, ušetřil jsem rodině více než 300 000 Kč.

K dnešnímu dni máme doma zásobu dřeva na topení minimálně na 2,5 roku.

Dřevníky stále rozšiřuji. Ještě nějakou tu fotovoltaiku a malou větrnou

elektrárnu a nemám si nad čím naříkat. Je však ostudou každé z našich

posametových vlád, že drtivou podporu formou dotací na fotovoltaiku,

či malé větrné elektrárny seberou tzv. certifikované firmy, nikoliv samotný

občan. Zkrátka a dobře , o peníze jde vždy až na prvním místě. A o peníze

našich zákonodárců, jak jinak, než na tom nejprvnějším, oni jsou totiž

nejprvnější z nejprvnějších a nejpotřebnější z nejpotřebnějších...

Žiji na Šumavě, ekologie mi není cizí. Proto mi hlava nebere, co je ekologického na tom, že tisíce kubíků dřeva se ze Šumavy vyváží pryč, mimo jiné i do Číny a lidé na Šumavě si pořizují tepelná čerpadla a zakazují se staré funkční kotle na dřevo. Jen manipulací se dřevem se spotřebuje tisíce litrů nafty, nehledě na to, že elektřina není opravdu tak zelená, jak se tváří. To už jsme se jako lidstvo opravdu zbláznili?