Článek je zavádějící, nepřesný a plný domněnek. Autorovi ing. Bartůňkovi bych doporučil si více obor nastudovat, případně hledat lepší informační zdroje, třeba i placené, protože pokud je něco zadarmo, cena odpovídá vždy kvalitě.

Netvrdím, že je celý článek špatně, ale musíme rozlišovat a nemíchat jablka a hrušky dohromady 🙂

Perpetuum mobile ve snech chamtivců ! Když klapne blackout tak je konec se vším a zase je návrat pro rouru v okně a staré dobré Kaborky kde shoří i pet flaškya ještě se uvaří ! 🤣🤗🤩💪

Průšvih je, že magoři chtějí všechno ostatní zakázat a hledají všechny možné důvody - na splátky jsme koupili dům z roku 1848 v roce 1995 a nebýt lokálních topidel, tak jsme se při rekonstrukci nehnuli / a navrhované přímotopy jsem okamžutě zavrhnul) a nyní jsme v důchodu a vaříme na sporáku na dřevo - velice příjemné teplo a 40kW kotel na dřevo a mohli jsme dokončit i s pomocí hypoték opravu - a přímotop pouze (pokud bude) tak na noční ohřev v topném systému do 40 stupňů s akumulační nádrží a ještě solární panely - ostrovní systém ale na to není a nebude

Přeji Vám všem dobrý den,

nechci se zde rozepisovat, jak a proč se tak děje a co mne opravňuje k

tvrzení uvedeném níže.

Ostatně, ani není možné předat tolik informací v jenom komentáři.

Chci tím říci, že jsem mile překvapen.

Pan Bartůněk má naprostou pravdu.

Jako vše kolem Nás, také TČ podléhá zákonům fyziky.

To je potřeba chápat.

Nepodléhejte tedy tlakům a trendům, které se Nám snaží vecpat média.

Článek má zřejmě nastartovat diskusi. Povedlo se.

Vytápění každého objektu je dáno požadavkem na komfort a hygienu, ztráty jsou dány tepelnými vlastnostmi obálky budovy a vnější a vnitřní teplotou.

Ztráty jsou počítány vždy na minimální lokální venkovní teplotu (-12 až -15 DEG) a vnitřní teplotu 20-22DEG. Pokud je venku tepleji, musí zapracovat regulace a výkon omezit.

Dále jsou ztráty tvořeny větráním.

Třetím údajem je ztráta zátopem, tedy "doplněním" tepla po vychladnutí interiéru.

Součet těchto tří ztrát je určující pro potřebný výkon zdroje tepla.

Je úplně jedno jaký zdroj tepla bude použit.

TČ je elektricky poháněný zdroj, který část potřebného tepla odebírá z okolí.

TČ má tři hlavní parametry:

-výkon (součet ztrát objektu)

-topný faktor (COP) poměr mezi teplem dodaným do objektu a teplem z elektřiny - (COP 3 tedy znamená, že dodáme 1 díl z elektřiny a dva díly z okolí). COP se mění v závislosti na teplotě prostředí (klesá s poklesem teploty okolí) a teplotě výstupního média (otopné vody)

-bod bivalence je okamžik, kdy COP =1 tedy z okolí nemohu již žádné teplo získat. Veškeré teplo je z elektřiny.

Pro maximální COP je tedy výhodné mít co nejnižší teplotu výstupní vody. Proto podlahové vytápění.

Radiátor má výkon podle teploty vstupní vody s daným průtokem. Pro nižší teplotu otopné vody musím tedy použít výkonnější radiátor.

Proto všechno hezky funguje dokud se venkovní teplota neblíží k výpočtové (-12). Pak už nestačí radiátory s nižší teplotou vody.

Takže TČ jen s pečlivým nezávislým výpočtem.

Žádné "zaručené" informace od souseda.

Ani od potenciálního dodavatele.

Tak to shrneme.

začneme s účiností, obecně platí dvě rovnice:

• čím větší teplota media z kterého čerpáme teplo, tím lepší účinost (teplota vzduchu, vody, země),

-čím menší teplota otopné vody, tím účinnost taky stoupá.

Proto ano, pokud jsou třeskuté mrazy -15°C a méně a o co více tlačíme teplotu do otopné soustavy (obecné nastavení ekvitermy = nepracuje efektivně), tím účinnost klesá k 1 a čerpadlo se začíná vyrovnávat elektrokotli . Podle nastavení a typu čerpadla(vzduch/voda) dochází při určité teplotě k odstavení čerpadla (-15°C a méně). Pro ochranu čerpadel před zamrznutím a případnou výpomoc se do akumulačních nádob dávají topné spirály. Čerpadla typu voda/voda, či země/voda, kde má odčerpávané médium "konstatní" teplotu není topných spirál zapotřebí.

Naopak pokud jsou venkovní teploty do cca -5°C a otopná voda kolem 35-40°C bavíme se o účinnosti převýšující hodnotu 3.

Od jara do podzimu, kdy teploty jsou nad 10°C o ohříváme TUV na cca 50°C je účinost od cca 4-5 a výš, nákady na ohřev vody jsou potom čtvrtinové oproti klasickému el. bojleru.

Každé čerpadlo má ve svých specifikacích křivky účiností dle teplot.

Důležité je zvolení vhodného výkonu čerpadla, je nežádoucí aby čerpadlo pořád spínalo a vypínalo,tím dochází k razantnímu opotřebení, je zapotřebí aby výkon byl dostatečný na výtopení domu a zároveň nebylo moc předimenzován.

Naučit se jiným zvykům vytápění, nejefektivnější je topit pořád, změny teplot v místnostech regulovat a měnit teploty jen v rámci stupňů. Energeticky náročnější je znovu vytopení místnosti, než když se tam udržuje stálá teplota.

Lojza :)

Ekvitermu zrušit, nastavit teplotu otopné vody 35-40°C, vyměnit staré radiátory za nové typ 22 či víc + tepelné hlavice, investice do ohřevu TUV se vrátí za 5-10 let záleží na spotřebě. Naučit se topit průběžně a ne nárazově, až člověk přijde z práce a otočí pod kotlem. Vyhřátí sice trvá 1-2 dny ale pak se už teplota jen udržuje ... jo a nezateplený barák ... ;-)

Tohle máme vyrešené tak, že termostat na kotel je v nejméně obývané a nejchladnější místnosti. Ostatní místnosti maji vastní termostaty, ty nespínají kotel (náš také umí jen jedno čidlo), ale přímo otvírají nebo zavírají okruhy daných místností. Takže když je jedna místnost přetopená (obývák od krbu, nebo většinou kuchyň od vařeni) tak se odpojí od vytápění, ale zbytek domu topí dál. Samozřejmě je potřeba vyštelovat průtoky vody v topení tak, aby místnost s termostatem pro kotel byla vytopená při normálním provozu až jako poslední.