Jediný rozdíl ve zdravotce a sociálce je,že za zaměstnance platí ještě odvody zaměstnavatel, to se,ale dorovná příjmem na konci roku,takže i kdyby měl OSVČ milion,pořád mu jde na důchod jenom půlka ,ten rozdíl v sociálce a zdravotním velký opravdu není,samozřejmě zaměstnanec odvede daň a OSVČ nikoli.
Ten rozdíl je propastný. Příklad zaměstnanec, příjem 1000 000 za rok=výměřovací základ, odvod zaměstnanec+zaměstnavatel 44,5%, celkem 445 000,-. OSVČ příjem 1 000 000, daňový odpočtový paušál 80%, základ daně 200 000, vyměřovací základ je polovina daňového, tedy 100 000. Odvod 42,7% celkem 42 700. Ve finále bude platit lehce víc, protože musí být stanovené minimum. Rozdíl při příjmu 1 milion bude cca 400 tis. v neprospéch zaměstnance. Co píšete o vyrovnání na konci roku nedává smysl
A tito lidé, v minulosti s vysokými příjmy, kteří využívali, že Česko je pro ně daňový ráj nyní budou v důchodu stát na úřadech s rukou nataženou pro sociální dávky. A že si pán nespočítal kolik na soc. pojištění zaplatil a že i s relativně malým důchodem zaplacenou částku spotřebuje tak za 4 roky a pak bude důchod pobírat z peněz, které zaplatili ti, kteří nemohli využít blahodárnost systému daní a odvodů OSVČ.
Jen na okraj - "statistická žena" pobírá důchod v průměru 29 roků, a za tu dobu obdrží (v aktuální hodnotě peněz) cca 180 % toho, co za ni bylo během její pracovní kariéry odvedeno. Naproti tomu "statistický muž" pobírá důchod cca o 10 roků kratší dobu, a zpět dostane (v katuální hodnotě peněz) cca 80 % toho, co za něj bylo odvedeno. Nízkopříjmoví muži (respektive "nízkoodvádějící") jsou někde mezi - platí, že pobírají důchod krátkou dobu jako ostatní muži, ale jelikož výpočet důchodu vzhledem k redukčním hranicím silně zvýhodňuje pojištěnce s nízkým vyměřovacím základem (průměrným výdělkem), jsou na tom, vzhledem k tomu co za ně bylo odvedeno, poněkud lépe, než je mužský průměr.
Na sociální pojištění odvádějí podnikatelé zpravidla nezbytné minimum a s takto ušetřenými prostředky mohou nakládat dle vlastního uvážení. Bylo by zajímavé, kdyby tuto možnost získali i zaměstnanci. Dobrovolně se rozhodnout buď pro minimální platbu sociálního pojištění (se všemi výhodami a nevýhodami) nebo zvolit dosavadní systém. Kolik by jich bylo v té či oné skupině, by bylo velmi zajímavé. Ještě zajímavější by byla realita, jak by náš sociální systém dopadl.
Jsem OSVČ, sociálku platil 8700,-. Zdá se vám to málo?
Kdo vic odvede, víc dostane. Sice ne o moc, ale přeci jen víc. Měl si ukládat do štrolzoku , to co by skutečně měl odvést. Pak by měl z čeho žít e nemusí plakat na cizím hrobě. POKUD to vyházel za dovolené a luXusní auto JEHO BLBOST.
A i kdyby nerozházel a měl kapitál ve "strožochu", tak získá k nízkému důchodu nárok na sociální dávky.
Pan "takypodnikatel" byl zřejmě jelítko a nezjistil si včas (aspoň deset let před dosažením dchodového věku, jak se důchody počítají, tedy pokud je ten dotaz skutečný a nikoli z kategorie "autor potřeboval napsat článek". Já jseme OSVČ od r. 1992, důchod mám vyměřený od konce r. 2020 (a pobírám od února 2021), a je nadprůměrný. Ono také nezáleží jen na výši odvodů (vyměřovacích základech), ale hodně na délce pojištění, takže i s nepříliš vysokými výdělky lze mít důchod relativně slušný.
Zná jednoho "podnikatele" so celý život volil ODS, platil minimální zálohy, kritizoval jejich navyšování, byl pro jejich zrušení a tvrdil že vydělá tolik že si na důchod našetří. Ale vše ke jinak, je mu 68 stále maká a vysiluje ho to tak že kromě práce nemá na nic sílu. Důchod bere pár tisíc a úspory sežrala inflace.
Když měl vyšší příjmy z podnikání, tak si jistě něco ušetřil.
Nebo profrckal někde na plážích a teď se diví.