Mám invaliditu 3 stupně do smrti a musim tam kitat furt. Mám výpočet 0 kč, takže děs.
Pokud mate vypočet 0, znamená to že nemáte potřebné odpracované roky. Tedy musíte pracovat dokud nebudete mít odpracováno alespoň 5 let za posledních 10let.
Chtěla jsem se zeptat na podobný problém, mám inv.důchod 1.stupně , žádala jsem změnu jelikož jsem po dalších operacích a po mozkové příhodě. Můj obvodní lékař mi sám navrhl ať si požádám o vyšší stupeň invalidity a poslal mi posudek na Ozsz do Karviné a bylo mi to zdůvodněno (jelikož mám před operací kyčelního kloubu), že je to jen ortopedická záležitost. A i když můj zdravotní stav zhoršuje přesto nemám nárok na vyšší stupeň invalidity. Jsem bezradná žádné dovolání.
Podobně jsem na tom jako Vy. Po dvou nezdařených operacích páteře jsem si zažádala na doporučení obvodního lekaře o navýšení 1.stupně inv. důchodu. Zamítnuto a samozřejmě okamžitě ukončena neschopenka. Podala jsem odvolání, zamítnuto. Mám stále velké bolesti a necitlivou celou nohu a tak nezbylo nic jiného než se nahlásit na úřad práce. Mám jediné štěstí, že jsem mohla odejít do předčasného důchodu. To mě zachránilo. Vůbec Vám to nezávidím, protože sama vím, že člověk v takové situaci nemá nikde zastání a prostě Vám řeknou, jste práce schopna. Hotovo.
Je zajímavé že podle paragrafu musí zamestnať jen OZP. Mne se nemoc vrací a lékařka mi řekla že se stim nic nedělá.Normalni lékař by skúsil aspoň rehabilitace,nedala ani léky proti bolesti.A nejenom to.Neni zákon na OZZ že by měli zaměstnat nebo byli povinni zaměstnat i takové lidi.Tak nevím,pracovat se dá jen z rukama,v ktorých neudrzim nic všechno mi padá z rúk.Lekarka mně odepsala ,Do práce z takyma rukami nechtějí jsem úplně bezradná.To mám jít pod most? Lékaři nejsou na právníka nemá protože to mám z práce.Na tyhle lidi úplně kašlou.
Naší mamce tehdy taky lékař řekl, že ji žádnou rehabilitaci nenapíše, protože za půl roku by přišlo s těma bolestma znova.
Až když po roce a půl skončila na dialýze, paní doktorka z nemocnice ji poslala do centra léčby bolesti a tam by to najednou i šlo.
Je zkrátka doktor a doktor ů- některej dělá, jak by vám to snad dával ze svýho.
Navrhuji se začít zabývat počtem a předmětem činností romských neziskových organizací, které jsou financovány státem...
Myslím, že pokud se zdravotně poškozený neromský občan ČR /tzv."gadžo"/obrátí s prosbou o pomoc na vhodnou romskou neziskovku, tak mám hodně velký pocit, že bude příjemně překvapen.
Na rozdíl od sobeckých a vychytralých neromských neziskovek jsou ty romské podle mne více empatické a především zkušenější ,než by si mohl kdekdo myslet....
Navíc by se takové pomoci od Romů mohly stát velice příkladné a myslím i hodně "informativní " v oblasti povinnosti státu zabezpečit podle Ústavy svým občanům jejich ústavní nároky a dostatečnou životní úroveň...
Myslím, že by to za ostudu pro mnoho těch, kteří asi ani netuší utrpení našich invalidních občanů 1. a 2. st., ale moc dobře umí pomáhat tam, kde je to hodně zviditelňováno a podporováno v rámci kdoví čeho a třeba by to motivovalo Nejvyšší kontrolní úřad, aby nahlédl do praktik těch, co se mohou "utrápit " tím, že někdo někde "strádá".... opravdu STÁLO....
Romové jsou trošku jiného založení - oni se o svoje postižené starají většinou sami, i širší rodina.
Vy co si stěžujete podívejte se na to jak jste žili a pracovali před tím než jste se stali invalidní (bez urážky). Celý život jsem pracovala. Platila si pojištění i připojištění. Pak se mi stala nehoda 3.stupeň invalidity a ochrnutí. Jsem sice pomalá, mnoho věcí nezvládám, ale mám kolem sebe lidi kteří mě mají rádi a pomáhají mi. Vše na co mám nárok postupně vyřizujeme. A není toho málo co pro Vás stát může udělat. Tak nenaříkejte a nelitujte se. Bojujte jako já a budete rádi na tomto světě!
Víte, ono srážka se závistivcem člověka někdy unaví až ke smrti.
Většina lidí pracovala dokud jen trochu mohla a platila si co měla.
Přesto když nevratně onemocní, musí se doprošovat, odvolávat...je to strašně ponižující.
Bojovat, neustále se odvolávat a byť pravdu máte vy a v každém vašem odvolání to nakonec přiznají, tak čekat až to opět prošetří a napraví - stokrát nic umořilo osla.
Nedivím se pak, to to dost lidí i vzdá a živoří, nebo je sponzoruje širší rodina, protože na tay věčné odvolávky po opakovaných posudkových komisích už prostě nemají sílu.
Zajímalo by mě jak je to s invalidním důchodem 2.stupne jestli je to podobné jako u prvního stupně a na co mám nárok a co musím udělat abych dostala nějakou financí pomoc.Dekuji za případnou odpověď.
U 1a 2 stupně je to stejné,předpokládá se,že člověk pracovat bude,zbytek viz výše.
Mám to podobně,1 stupeň ID,jsem registrovaná na PÚ.
Podporu mám vyčerpanou,čekám na 4 operaci.
Mě spíš zajímá jestli si dobrovolně platit sociální pojištění kvůli výši starobního důchodu,na to se zeptám na PÚ.
To mně taky lékařka před 35 lety řekla,že se s bolestí musím naučit žit a psala spoustu prášků od bolestí,tak jsem po roce vyhledala jinou lékařku a ta žasla,co mi paní doktorka psala za driáky,z kterých jsem z dlouhodobého uzívání dostala žaludeční vředy. Nová lékařka mně poslala k odborníkům a na poslední chvíli jsem musela na operaci páteře,už jsem ani nemohla chodit.A pak i operace krční páteře,měla jsem to hodně zanedbané. A v dnešní době to bude ještě horší než kdysi. Péče bude mizerná!
Vidíte to mám výhřez plotének,díky špatné diagnóze pravá noha o 40 procent méně pohyblivá.Jedine co můžu je cpat se léky opatrně pracovat a atd.Kdyz sem si zjistil kolik bych měl invalidní důchod s díky sem odmítl.Co bych jedl kde bych bydlel.
Mám to také tak a vůbec si nedovedu představit že bych nechodil do práce. Nejhorší bylo přejonat neochotu posudkového lékaře takový důchod přiznat. Připadal jsem si čím víc papírů tím víc nemocen . I když by měl stačit jen ten jeden poslední.
Někdy jsou nejhorší i lidi okolo závidí vám že k platu dostanete ještě důchod. To kolik prášků musíte sníst , jakou námahou musíte překonat bolest nikdo nevidí . Ještě vás pomlouvají že vám nic není když jedete třikrát do roka do nějakých termálů aby toho člověk byl vůbec schopen. A nakonec se dočkáte toho čím víc se budete snažit tím spíše o něj zase přijdete. Protože soukromé aktivity se nepočítají ty nikdo nebere jen papír od lékaře. Nikdo nevidí že byste si to bez tohio důchodu nemohl dovolit a zase vás to směřuje k dlouhodobé pracovní neschopnosti. A celému tomu procesu který živí zbytečné úředníky.
Jenom se pokusím o přirovnání.
Jsem 71 let mladý kmet. Po odpracování 47 let a placení sociálního pojištění jsem po amputaci PDK. Po prodělaném mozkovém infarktu jsem ochrnul na pravou polovinu těla.
Jsem držitelem průkazu ZTP/P s určenou dobou platnosti. Žádost o prodloužení platnosti daného průkazu příslušná posudková lékařská zkoumá 4 měsíce.
Jsem limitován pohybem na invalidním vozíku a bez asistence nejsem schopen vykonávat základní lidské potřeby.
To je zvláštní pane Jaroslave, asi je to jak kde, já si nevšimla, že mi propadla průkazka ZTP/P, když jsem to zjistila, jsem také na vozíku, dojela jsem si na úřad, na sociálku, kde mi vystavili průkaz nový, šlo to bez posudkového lékaře, beze všeho, stačila mi fotka a vše vyřídili na počkání.
I kdyby člověk chtěl pracovat v chráněné dílně, tak mám takovou zkušenost, že zaměstnavatel povyhazoval lidi s invalidnim důchodem a nechal si tam zdravé a důvod. Když zvládají normy oni tak proč ne my, když nám nic není. Zvláště jedná s prominutím husa, chodila žalovat že si člověk sedne a odpočine a ona chudák musí pracovat a má stejné peníze jako my. Prý bychom měli dostávat polovinu platu když máme důchod... 😡😠😡
No dřívejc to tak někde dělali, proto brali jen lidi s invalidním důchodem. OZZ (osoba zdravotně znevýhodněná) žádné peníze nepobírá, byť také patří mezi OZP a zaměstnavatel na ni dostane dotaci. Jenomže té už nemůže krátit minimální mzdu na polovinu, protože ta je jediným příjmem, tak se mu zkrátka nevyplatí takoví lidi zaměstnávat.