Matičky tahají své děti do "koutků", aby si mohly popovídat se stejně vytíženými kamarádkami. A dětem dovolí vše, protože se jim nevěnují. Koutek je ale pořád lepší, než když nevychované děti běhají po restauraci, křičí, hrajou si tam s hračkami....

V současné době vnímám negativně ony dámské sedánky například v knihovnách, kde každý hlasitější zvuk ruší podstatně více než třeba v tramvaji, nebo dokonce fastfoodu s hracím koutkem. Podobné koutky nevhodně začleněné do knihoven nepovažuji právě za nejlepší nápad. Pokud dítě umí číst, zabaví se obvykle téměř samo. Pokud neumí, zabaví jej jeho doprovod, nejčastěji matka, i když jsme v tomto směru poslední dobou svědky výraznějšího zlepšení. Pánové se poslední dobou pochlapili, a mnozí tomu dokonce doopravdy přišli na chuť. Pokud se osoba doprovázející dítě věnuje něčemu, či spíše někomu jinému, dítě pozvolna rozvazuje, baví se po svém, tak jak je zvyklé třeba na hřišti, a pravděpodobně ve snaze získat si pozornost doprovázející osoby řádí postupně čím dál tím víc. Všechno je o tom zda se doprovod dítěti věnuje, nebo ne. Povšimněte si, že opravdu dětné rodiny mají vše zavedeno tak, že nejstarší z dětí má na starosti vždy to nejblíže mladší. Tak nějak to funguje například u rodin, které mají deset dětí. Bohužel stačí jeden nevychovaný doprovod s jediným dítětem, a taková dvojice dokáže nejbližšímu okolí znepříjemnit pobyt prakticky v jakémkoliv prostředí, v tramvaji, v restauraci, stejně jako v knihovně, tam často dvojnásob.

Paní, odbornice na etiketu, by měla vědět, že děti, které se umí samy najíst, nemají v restauraci či dělat. Nikdo nemá právo rušit zákazníka při jídle.