Nikdo, neřeši možnost že jednoho dne přijde to, že překročí hranici a bude potrestán. Jejich dny na svobodě probihaji tak že si to nepřipouští,nerespektuji žádná nařízení, omezení. Žiji ze dne na den. Pak to přijde, soud,nástup na výkon trestu, omezeni, a podřídit se řádu ve vězení. Ztratí svoji hrdost, bezstarostnost. K tomu všemu pocítí, že spoluveznkyne nejsou takové kamarádky jaké by se jí líbili. Každá z nich si nese svůj ranec starostí, žádná z nich ji nepolituje. Strávený čas za mřížemi utíká strašně pomalu. Když se přibliži konec výkonu trestu, a přijde ten den kdy se zavrou dveře vězeni, nastává dilema. Čeká na mě někdo kdo mi pomůže znovu se vrátit do normálně funglujici rodiny? Nebo mám v kapse peníze na cestu, a něco na zub, to stačí na tři d ny co dál?

,