1600/1600Zbývá 1600 znaků

To je úplně legrační tvrzení psychologa Wenka. Věřili byste například člověku, který nikdy nejedl třeba ananas, který příjemně vychlazený osvěží, kdyby vám ho popisoval a doporučoval, ale sám jej neokusil? Tady je to stejné, pan psycholog se domnívá a to je vše, co může nabídnout. Sám na "druhé straně", míněno v tomto životě, nebyl. Panu psychologovi bych doporučil nečerpat jen z jednoho zdroje. A myšlenkové přednastavení psychologa Wenka, který věří v děravou teorii evoluce, která, aby držela pohromadě, potřebuje daleko více víry, než snad mají křesťané, to pak vypovídá o všem. Kdyby si tak přečetl třeba od Josh McDowella knížečku Více než tesař, ten by koukal. Autor, vysokoškolský pegadog, byl původně opravdu zarytý ateista. Další je Walter Veith, jeden z nejlepších zoologů na Jižní polokouli, kdysi totéž. Psycholog Wenk asi neví, že většína opravdových vědců (důsledných dříčů) jsou právě věřící lidé. A naopak jich právě přibývá. Ty, co jsou jen pochybovači či posměvač, jsou bezcenní. Stačí jim domněnky.

16

Jsem ateista, a přitom používám hlavně "zdravý selský rozum", divný co?Tedy alespoň podle autora tohoto článku. Aneb celý článek je o ho.ně. Holt se "okurková sezóna" rozjela na plné obrátky...

8
Před 1 rokem
Dalibor Dall Vinský

zdravý selský rozum je v tomto případě ekvivalent jednoduchého myšlení, které nejde do hloubky - proto je to selský rozum. S ateismem se to nevylučuje. Ateismus není nějaký jasně daný stav nevíry. Někdo je ateistou proto, že se o náboženství nezajímal a stačilo mu, co se o světě dozvěděl v sekulární škole. Jiný ateista třeba vidí, že křesťanství jsou pohádky a mýty a ani proto nemá zájem se nad nimi nějak zamýšlet. V USA, odkud je studie si musí lidé, na rozdíl od ČR, svůj ateismus neustále zdůvodňovat a svět analyzovat, protože společnost je náboženstvím silně prostoupena. Mnoho ateistů v USA jsou bývalí věřící, odchod od víry musí mít vážné důvody, protože je spojen s důsledky- někdy i zavržením rodinou a odsouzením komunitou, kdežto v ČR má člověk vysokou pravděpodobnost, že vyroste v nevěřící rodině a jeho ateismus je "automatický" a nikdo se na něj nebude kvůli jeho ateismu ( nevíře) dívat skrz prsty.

1
Před 1 rokem

Jsem věřící a miluji vědu. Ráda věci analyzuju, nevidím všude anděly nebo démony atd. Kam se mnou? 😂 Věda ani nejde proto víře. To jen člověk. Mezi matematiky, astronomy a biology je hodně věřících.. Je mi nejbližší protestanství, kde v čele není papež (ale klidně zajdu do katolického kostela a ponořím se do ticha). Co se týká církvi, tak žalostný stav je hlavně u nás. Nicméně zrovna protestanství netrpí úbytkem věřících, ani zkostnatělostí. To už si člověk musí umět vybrat kam občas zajít. Každopádně článek jinak zajímavý.

1
Před 1 rokem
Monika Vodáková

Asi to vidím podobně...😏

Před 1 rokem

A kdo z těchto dvou rozdílných skupin ateistů nebo duchovních je šťastnější?

(duchovní člověk cítí božskou energii a nemusí být součástí jakéhokoliv náboženství)

Kdo má spokojenější život?

Stálejší vztahy? Dobré manželství?

Kdo má lepší zdraví?

Dobrou práci. Lepší nadřízené, lepší podřízené?

To, že ti ateisté mají více peněz, to zcela určitě ve větší míře.

Tím bychom se měli zabývat.

A že ubývají věřící v kostelech? To je jistě pravda. Církev je na změny příliš zkostnatělá.

Ale zcela jistě přibývají lidé s duchovním cítěním.

A co to je? Být v lásce k sobě. Být v lásce k všem lidem. Znát svoji minulost. Vyřešit si vše negativní z minulosti. Žít zdravým životem k sobě a chránit naši planetu zemi. Odpustit nepřátelům, ale postavit se proti zlu sílou svého srdce. Mít rád ostatní takový jací jsou. Nesoudit ostatní, pokud neznáte jejich minulost a to včetně minulých životů. Šířit vysoké vibrace radosti a štěstí. A být s ostatními v soucitu.

A já se domnívám, že to stačí pro šťastný život.

2
Před 1 rokem
Lubomír Beneš

katolíci minulé životy neuznávají, baptisté také ne. Jste v zajetí Střední Evropy, šmrnclý buddhismem. Dobrý člověk k tomu žádnou božskou energii nepotřebuje a na vibrace má rizikový příplatek ;-)

Před 1 rokem

Já myslím, že to zůstává +- stejné. Ubylo klasických věřících, ale místo nich přibylo lidí věřících zelenému náboženství a s ním přicházejícímu alarmismu.

A spíš to bude naopak, lidi, pro které je složité a namáhavé přemýšlet, si raději hledají nějaké náboženství, protože v náboženství za ně přemýšlejí jiní, proroci, bůh, imánové nebo u zeleného náboženství příslušní zelení guruové.

11
Před 1 rokem

Vážení, je mi líto, ale začít musíte teorií poznání (počínaje Thaletem z Mílétu). Poté

musíte pochopit, že čím větší je nevědomost (nedostatek poznání), tím větší je představivost. Dále byste si měli zapamatovat, že "povaha představ je tvořivá" (Buddha - asi 563-483 př.n.l.). Dále musíte rozlišovat mezi náboženskou věroukou a vírou "v něco" (moderní něcoismus). Je toho mnoho, co musíte vědět, abyste se dokázali v této problematice správně orientovat. Takže buďte opatrní, než nějaká slova vyslovíte.

1
Před 1 rokem

Divné názory. Mícháte jablka a hrušky dohromady. Náboženství a intuice jsou úplně odlišné věci. Já nemám rád náboženství, nevěřím v boha, ale věřím

ve svou intuici a taky tomu na co si mohu sáhnout. A odpor v tom není. Protože v obou případech věřím sobě, svému mozku.

1
Před 1 rokem

Takže podle tohoto "hodnocení" věřících a ateistů musel být Leonardo da Vinci ateista. A další velikáni středověké vědy též.

Tedy větší kravinu jsem dnes ještě nečetl.

6
Před 1 rokem
Antonín Veselý

Vezměte v potaz, že mnozí velikáni středověké vědy si prostě nedovolili býti ateisty.

Dále pak vezměte v potaz, že mnozí velikáni středověké vědy se ve svém oboru vírou primárně vůbec nezabývali, neboť neexistuje v principu způsob, jakým by jim víra mohla vadit (v podstatě třeba matematika).

Tam, kde se víra do vědy míchala, byla výsledkem stagnace ať již šlo o chemii či alchymii (pokusy nalézt kámen mudrců apod.), medicínu (praktický problém prosadit vůbec možnost zkoumat, jak lidské tělo funguje), astronomii (heliocentrický vs. geocentrický model Sluneční soustavy atd.).

2
Zobrazit další 2 reakce
Před 1 rokem

Mám v tom jasno už několik desítek let. Pokud hledám odpověď, zeptám se vědy.. pokud rozhřešení.. ptám se Hospodina. Jak jednoduché..

7
Před 1 rokem

Nejlepší v článku je ten protimluv - zdravý selský rozum kontra analytické myšlení.

Začala okurková sezóna.

1
Před 1 rokem
Jaroslav Ročárek

selský rozum není analytický...ale jednoduchý. Proto se nazývá selským- podle sedláků, kterým na to, co řešili, většinou stačil. Koneckonců, problémy tak řešili všichni ostatní, tak co by přemýšleli jinak, nebo do hloubky ;-)

Stránkování
Máte připomínky k diskuzi nebo k diskuzním příspěvkům?Napište nám
Služba Seznam Diskuze:Smluvní podmínkyOchrana údajůNápovědaO služběKontakt