No nerozumím tomu co se dnes nosi.Ja jsem tedy své děti nikdy fyzicky netrestala,ale ani to nebylo nutné.Ale prostě v době mého dětství,dětství mých rodičů a době kdy byli moje děti malé,tak prostě vzteklounek když to už prehanel,tak dostal pár přes zadek a byl klid.Muj dědeček byl skvělý chlap,ale byl razný a i můj tatínek,strýc ještě I v dospelosti kolem jejich 40 ti le,když jejich otec neco rekl tak to bylo svaté.Dona se muselo pomahat.A az do jeho smrti mel respekt a uctu cele rodiny a taky si nepamatuju ze by někoho z nas vnoucat nekdy uhodil.A rada na neho vzpominam.Dnes jsou deti,rozmazlovane,nic se jim nesmí říct,ba ani se na ně skoro podívat,všechno chtějí hned a většinou to také hned,nebo co nejdříve dostanou.Žádné čekání na Ježíška nebo narozeniny. Neznají pocit si něco doopravdy přát a těšit se na to.A když dospívají,tak má každý psychické problémy a deprese.Rodice jsou pro ně luzri co jim zkazili dětství a tím celý život protože se jim snažili celý život dát co nejvíce všeho,co sami v detstvi nemeli,včetně lasky,zážitků,a v neposlední řadě všech věcí co kdy chtěli.Jak he možné,že dnešní dospívající generace mající vše,tak jsou v depresích,k rodicum zadny vztah,ucta, vdek a laska,to vubec neznaji co je a co tyto slova znamenaji,berou to jako povinnost rodicu se o ne postarat,a dat jim vse,kdyz si je poridili.A moje generace a generace rodičů ti když dospělí,tak prostě kolikrát byli přímo vhození do dospeleho života,protože jsme brzy zakládali své rodiny a museli jsme se holt začít starat.