Obávám se, že někdy může být "trauma "účelově zneužito, aby odrovnalo soka. Nazvu svého nepřítele, nebo jen toho, kdo se mnou nesouhlasí, že má nevyřešená traumata z dětství či minulých životů a mám ho v hrsti. Doženu ho k psychologovi, či psychiatrovi., a ponížím ho. Pokud však poškozený obhájí, že není postižený traumaty, najde si nepřítel jinou metodu ke svému vítězství. /Nebo taky k prohře/ Myslím, že je to všechno zbytečné. I kdybychom si přinesli traumata z minulosti, naše životy jsou pořád naše životy, za které máme odpovědnost jen my sami a jsme schopni své problémy řešit jinak než alibisticky.