To byl po dlouhém čase skvělý rozhovor s moudrým učitelem který své práci rozumí ale bohužel trend ve výchově je úplně jiný a ještě podporován MŠkolství. Na tohle společnost jednou doplati.
Skvělý článek a perfektně vystižená realita dnešní doby. Více takových osobností jako je pan Klabal a hlavně více prostoru pro jejich zkušenosti a názory .
Skvěle popsaná realita dnešní výchovy. Odučila jsem 40 let, z toho 30 let na SŠ. Když jsem nastoupila učit na střední školu, přicházeli do prvních ročníků žáci z 8. třídy ZŠ. S hrůzou jsem v posledních letech zaregistrovala, jak se dramaticky snížila úroveň těch, kteří nastoupili do střední školy ( a to již z 9. třídy) a potažmo i maturantů. To, co z cizího jazyka stačí na maturitu, by dřív zvládli v prvním ročníku. A to nemluvím o matematice, kde je musí učit i sčítání zlomků.....
podepíšu každé slovo autora článku i Vaše, 40 let praxe na SŠ, 2 jako důchodkyně na ZŠ, jedna dcera 20 let na SŠ, druhá 15 na 1.stupni na ZŠ, takže zkušenosti bohaté.
Také jsem poznala rodiny, které vychovávají děti alternativním způsobem. Také mě ovlivnily knihy G. Durella, který žil v Řecku,
měl soukromého učitele a učení zanedbával. Kdyby nebylo jeho sekretářky, která mu opravovala texty, asi by mu nikdo knihy nevydal. Zpočátku se mi to líbilo, jak v Česku přistupují některé rodiny k alternativnímu vzdělávání. Pak i na mě sílil tlak, abych polevila, a abych se tolik nevěnovala učení se synem, že prý se podřizujeme systému. To se systémem nemá nic společného. Vzdělání člověka obohacuje. Dnes se ohlédnu zpátky a nelituji. Naopak pozoruji, že z těch dětí, které nikdo neznámkoval, kterým se zametaly cestičky a byly utvrzovány, že jim všichni ubližují, jsou opravdu sebestřední sobci. Co ty si počnou ve svém životě, si neumím představit. A to ani těm maminkám není divné, že se společně schází a ta děcka se nesnesou ani mezi sebou. Prý jsou introverti a v tom vidí problém. Přitom za ty vztahové problémy mohou sami rodiče. Snažila jsem se jedné dívce, která bude vycházet a chce na střední školu, pomoct s matematikou, ale uvízli jsme na malé násobilce. Rozplakala se a pověsila se mamce na krk. Ta ji uklidňovala, že ji najde školu, kde ji zaručeně přijmou a matiku znát nemusí. Řekla mi, víš násobilka je o bichlování a to já nenávidím. Po čase mezi námi i našimi dětmi rozdíl v názorech rostl a přestali jsme se scházet. Tím nechci zacházet do opačného extrému, že z našich dětí mají být loutky, které si musí nechat všechno líbit. Došla jsem k závěru, že je dobré pro svoje děti dobrou školu vybrat podle toho, jakou pověst má.
Děkuji za tento skvělý článek, který zjevně pravdivě ukazuje realitu vzdělávacích institucí v dnešní době. Snad si jej přečtou odpovědní pracovníci z MŠ, ale to je čirá utopie, že ano?
Své děti jsem 17 let učila doma podle starých dobrých osnov z mého mládí. Uměli vše, co bylo potřeba a každých čtvrt roku měli komplexní konzultace a 2x za rok přezkoušení. Když jsem se vrátila ke vzdělávání v ČR před 3 lety, to jsem tedy koukala. V sedmé třídě neumí nic. Horký vzduch a toť vše. Nespočítají fyzikální příklad, neumí si vyhledat v knihovně informace, znají jen Wikipedii a you tube. Jsem ráda, že už mi je přes padesát. Vzdělanost mizí jak dým a díky digitální technologií a instantní metodické polévce, které říkáme RVP jsou mladí lidé blbí a blbější...bohužel.
vsechna reseni co me napadaji zakazuje zenevska konvence...!!...(;...
Tak ústavy byly vždy plné takových případů. To není o výchově, jak ostatně pán přiznal. To je o prostředí, ze kterého děcka pochází. A vždy se říkalo, že ústav děcka nenapravi, pouze se tam naučí ještě horší věci. Ani s tím vzděláním nesouhlasím. Ano dříve se lidi byli schopni nadrtit asi více věci. Ale když srovnám své děti a třeba naše rodiče, tak ty děcka umí daleko více chápat v souvislostech, umí s informacemi pracovat, umí pracovat samostatně, více nad věcmi přemýšlí, jdou do hloubky. Prarodiče byli zvyklí, že se jim vše dalo před nos, to se naučili a tím to haslo.
Právě, že je to o výchově, ale o výchově v rodině a ne ve výchovném ústavu, tam nejsou "děti" posílány za odměnu... a těžko tam dojde k nějaké pozitivní změně..
dávám pánu učiteli za pravdu každou větu co v článku napsal. I já to vnímám , že ředitel se bojí místo toho, aby stál za učitelem a promluvil si s rodiči tak se bojí a raději vyhodí učitelku protože měla ve třídě 20 žáku a jenom 4 rodiče si na ni stěžovali ostatní se ji zastávali ti 4 rodičové si asi neuvědomuji co mají a promiňte mi to slovo (parchanty) kteří skoro šikanují učitelku . Je to z mé vlastní zkušenosti a stalo se to prosím ve 4 třídě. Neskutečné zklamání od ředitele školy bohužel.
Naprostý souhlas s panem Autorem - poznámka v žákovské a doma byl "céres"... Komu byly nalezeny cigarety "potajmu" ukradené z krabičky domova, znamenal velký průšvih... Za mého dětství to byla asi jedna z mála drog, ke které se jedinec dostal... A doma další průšvih z výše popsaného důvodu... Bylo to férové. A dnes? Viz článek, bohužel...