Problém není ani tak v gymnáziích.Gymnázia bývala výběrovou střední školou pro ty extrémně nadané. Dneska každý chce, aby dítě šlo na gympl, často i přesto, že k tomu potomek prostě nemá vlohy.

Pak se to dohání doučováním a tak dále, namísto toho, aby si rodiče dokázali přiznat, že z dítěte vysokoškolák prostě nebude a má místo toho třeba vlohy na něco jiného.

Mně je hlavně smutno z toho, jak se začalo opovrhovat klasickým řemeslem, když přece řemeslníci jsou základ, a v dnešní době se mají víc než dobře, jen nesmějí být líní.

A já s autorem článku naprosto souhlasím. Mám dceru v deváté třídě a aktuálně to zažíváme na vlastní kůži a potvrzuji naprosto i slova té dívčiny z textu. Neustále tu všichni na současnou generaci nasazujete, ale já si tedy nepamatuji, že bychom byli vystavování v devítce takovému tlaku, jako je tomu u současných deváťáků. Učí se neustále novou látku, učí se tedy na písemky ve škole a zároveň se musí zvlášť připravovat na přijímací zkoušky. Také jsme byli situací donuceni dceři sehnat doučování z matematiky, kde ji paní učitelka učí konkrétně postupy u zadání příkladů de*ilního Cermatu. Ve škole se totiž učí úplně jiným stylem, než je styl zadání přijímačkových testů, proč?! Naší generaci stačilo počítat příklady z Bělouna a věděli jsme, že to zvládneme, žádný stres. A že je takový zájem o gymnázia a celkově všeobecné střední školy? No nedivím se. Pokud se vám dítě celou základní školu dobře učí a je chytré, prostě opravdu není důvod, dávat jej na učiliště. Navíc málokteré dítě ve čtrnácti letech ví, co chce v životě dělat a další čtyři roky všeobecného studia mu dávají více času na profilaci. Však si jen vzpomeňte na sebe, jestli jste to věděli a kolik z vás se oboru věnujete. A do toho další stres spojený s tím, že nemáte jistotu, že i když přijímačky zvládnete dobře, že se na školu dostanete, protože jsou silné ročníky, a nikdo s tím nekalkuloval. Opravdu má jít chytré dítě na učiliště jen proto, že se narodilo v populačně silném roce?! Ne. A kvalita výuky učňovských oborů a i učňovských kolektivů v dnešní době je bohužel také diametrálně odlišná, než tomu bývalo.

Široce citovaná paní Straková je dokonalou ilustrací bídy progresivního školství. Zkoušky totiž mají být kompetitivní a na gymnáziích nemá být místo pro každého zajemce. A to, že základní školy nejsou schopny připravit žáky na zkoušky je důsledek úspěchu paní Strakových při změnách základního školství. I když popravdě řečeno, připravovat se intenzivně na přijímačky na gympl bylo nutné i před půl stoletím. Tato zem netrpí nedostatkem gymnazistů, ale nedostatkem dobrých gymnazistů. A potom instalatérů - a to jakýchkoliv.

No nevím proč je tak pro rodiče a žáky gympl důležitý. Když se nedostanete nebo nepůjdete na vysokou školu, tak nemáte nic odborného. No dělají gymply třeba některé třídy třeba odborné ale to je nic. Pro potřeby pro to co se snažili vytvořit u nás po roce 1990 jsou odborné školy s maturitou a vyšší školy velmi důležité.. a když budete chtít na vysokou z odborné a když budete opravdu chtít tak se dostanete. No ono to asi brzo přestane aby z vysokých škol bez praxe nám tady dělali z vrchu všem příkazy. .Pochopitelně právníci, lékaři ing matematici ing v průmyslu ing ve stavebnictví budou potřeba víc a víc. ale každý ve svém oboru co vystudoval.

Gymnázium snad vždy mělo být především záležitostí pro ty nejchytřejší a nejschopnější. Pro ty, co na to měli a měli potom i na vysokoškolské studium. Nepřijde mi jako dobrý nápad udělat jich tolik, aby tam mohl chodit každý, kdo tam chodit chce... Prostě nemůžeme školský systém nastavit tak, že všichni dostanou to, co chtějí. Musí to být nastavené tak, že zájemci dostanou to, na co mají. A to co chtějí a na co mají - to se opravdu často vůbec nepotkává... Vždycky to bylo tak, že někdo skončil těsně pod čarou. Tak potom volil nějakou z dalších možností. Svět se točil dál. Ale dřív jsme asi byli zvyklí přijímat i neúspěchy, oklepat se a najít si holt jinou cestu. Nebude to v životě těch dětí naposledy, co se jim nějaké přání prostě nesplní. Ovšem otázkou je, nakolik jsou to opravdu přání těch dětí a nakolik se ty děti jen snaží nezklamat nereálná očekávání svých rodičů...