Největší zlo, které je systémové a nikdo ho neřeší, ba se situace setrvale zhoršuje, je právě sociální nerovnost v přístupu ke vzdělání. Je to i jeden ze tří základních principů plánované strategie 2030. Tenhle problém existuje i jinde, ale v Česku je to skutečné peklo. Pokud stát zřizuje a garantuje základní školy, měl by garantovat i to, že zvládnutí učiva ZŠ bude dostatečnou kvalifikací k úspěšnému zvládnutí přijímacích zkoušek na střední školu. Situace, kdy to bez drahé soukromé přípravy nemá ani smysl zkoušet, je naprostá katastrofa a totální selhání systému.
"drahé soukromé přípravy"...nejsme chudá rodina, ale přesto neplatíme za přípravu ani korunu. Proč? Protože dědeček se s vnučkou učí průměrně 5 hodin týdně už od začátku roku. A vysvětluje a vysvětluje Furt dokola.
Ano, čas jsou peníze. Ale někdy je čas víc než peníze.
Jenže rodiče než by se s dítětem učili, tak raději zaplatí (pokud na to mají).
Ale jako ten dědeček si neskromně myslím, že věnovaný čas je lepší než peníze.
Můj čistě osobní názor: současné děti nejsou chytřejší než děti před dvaceti lety... A to, že je převis poptávky po školách typu gymnázium, neznamená, že na to gymnázium fakticky má intelektuálně více dětí než před třeba dvaceti lety... To, že někdo něco chce, podle mne, neznamená, že na to opravdu má a nebo, že na to má právo a stát (kraj) mu to má zajistit, když to chce...
Samozřejmě, že ty děti na to mají, stačí se podívat, kolik sestřiček, učitelek a úřednic, které před třiceti lety vystačily s maturitou na odborné škole, dneska dělá/dodělává bakaláře, protože společnost to po nich chce. A když to po nich společnost chce, tak jim tu možnost nabídnout musí. Když se těch čerstvých bakalářek s dlouho praxí přímo zeptáte, tak přiznávají, že to sice byla fuška, ale rozhodně to jejich intelektuální kapacity nepřevyšovalo. Akorát tu střední odbornou školu tenkrát absolvovaly, aniž by se musely trápit s matikou, fyzikou a druhým cizím jazykem jako na gymplu.
Autor si nejspíš nikdy žádný test nezkusil (nebo ho nezvládl??). Protože víc "nesmyslů" se učí ve škole, kdy děti musí znát nazpaměť spoustu věcí, které si ti, co je budou skutečně potřebovat, mohou rychle najít. Ale přijímací tesy jsou založené na zkoumání LOGIKY, SCHOPNOSTI MYSLET - což by měl být ten pravý předpoklad ke studiu na gymnáziích. A to se bohužel ještě pořád na mnoha školách neučí, důležitější je tam prověrka znalostí než schopnost přemýšlet.
Zcela souhlasím, to "škola 1" je zcela k ničemu. Ty testy jsou zajímavé. Náročné ale zajímavé.
Vím to, protože se s vnučkou učím už od začátku roku. 1-2 dny v týdnu, 3-4 hodiny za den.
Rodiče si buď musí sehnat dědečka, nebo se dětem věnovat sami. Peníze to moc nevyřeší.
Buď je současný koncept školství, rozvrstvené na 3 úrovně, již nevyhovující a asi by mělo těch úrovní být více. Nebo je špatný přístup k tomu, že každý může jít na všeobecné vzdělání a získat VŠ diplom.
Vždy platilo, že gymnázium je pro nejlepší z nejlepších a jeto jen předstupeň pro studium na VŠ. Z toho důvodu, je počet míst až nadbytečný. (Dle zkušeností ze studia syna, by tam tak polovina současných studentů neměla být.)
Ale pokud je společenský požadavek, že většinu studentů je potřeba veobecně vzdělat, tak se degraduje současný model a jsou, z důvodu "vyváženosti výuky, zbytečně nízké nároky. Což, vzhledem k zanosti vlastní neznalosrti nemají ti učenlivější motivaci jít studovat "těžší", většinou technické, obory.
Pak by bylo výhodnější rozdělit toto studium na gymnázia, která opravdu budou připravovat studenty na těžké studium na VŠ. A na jinou všeobecně vzdělávací školu, které připraví studenty na život nebo na studium "snadnějších "oborů". Což, samozřejmě neznamená, že by tento student nemohl studovat i ten těžší obor. Ale bude se muset "dopřipravit" sám (což dnes stejně musí, protože z gymnázia je soubor znalostí a dovedností nedostačující).
Ono by to mozna chtelo ale i zohlednit na jakou VS to dite chce jit. Pokud je nekdo antitalent na matematiku a chce studovat obor, ve kterem s ni neprijde do styku ani okrajove, tak nedava smysl, aby se s ni 4 roky trapil na gymnaziu. Pokud skutecne ma jit o pripravu na VS a ne o ziskani nejakeho "vseobecneho rozhledu", tak mi dava mnohem vetsi smysl ten system kreditu, kdy si student muze predmety sam vybirat s ohledem na to, cemu se chce v budoucnu venovat.
Kdyz sly moje dcery pred vice jak dvaceti lety na gymnazium, tak to bylo naprosto stejne. Cely skolni rok jsme je s muzem pripravovali a verte, ze to bylo velmi casove narocne I vycerpavajici. Akorat prihlasky na papire a rehole cele rodiny.
A to bylo nějaké elitní gymnazium v Praze nebo kde? Protože před 20+ lety už nějaký velký nával na školách zrovna nebyl. A jestli dcery potřebovaly celý rok přípravu s rodiči, tak nevím, jak pak zvládaly studium...
Já jsem dělal přijímačky v roce 1992, to ještě bylo trochu víc dětí a nedovedu si představit, že by se někdo učil se mnou. Jednak nebyl kdo a stejně bych to asi nepotřeboval.
Autor článku si, jak je vidět, neověřil historické skutečnosti. Převis poptávky na gymnáziích je historickou skutečností a to nehovořím o historii po revoluční, ale i za hlubokého komunismu. Pokud by si vytáhl statistiky, tak by zjistil, že na gymnázia se dostával každý třetí uchazeč a upřímně nejen na ně. Dále hovoří o jakési loby středních průmyslových škol a tvrdí, že dnes je nejdůležitější gymnazijní vzdělání. Bohužel není většího omylu. Je tomu přesně naopak. Dnešní žáci studují gymnázia a po-té odcházení na vysoké školy s humanitním, někdy velmi pochybným zaměřením, kde je jejich pozdější uplatnění méně než nulové. Takže pane autore, jakpak to vlastně je?
Dle autorova přání by se zvýšením kapacity gymnázií zcela zákonitě snížila náročnost při výběru studentů. Což by se projevilo i v zájmu nebo nezájmu o studium na průmyslovkách. A souhlasím s vámi, že v současné době je problém s nedostatkem absolventů technických oborů. A jestiže si rodiče stěžují na to, jak je jejich dítě stresováno během základního vzdělávání a protestují např. proti zadáváním domácích úkolů, pak se musí stresovat sami přijímačkách.
Deset let připravuji na jednotnou přijímací zkoušku. Systém by mi měl vlastně vyhovovat, protože z něj mám prachy.
Každý rok ale znovu jsem smutná z toho, že nutně se rozevírají nůžky mezi sociálními skupinami. Žáci, kteří projdou individuální přípravou (hromadné kurzy valného efektu kromě nacvičení podmínek testů, zpravidla nemají), mají nesrovnatelně vyšší šanci se dostat na zvolenou školu. Bohužel je to drahá sranda náročná na čas.
Jsem smutná z úrovně znalostí ZŠ a jejich výuky (pro ukázku jedni mí žáci začali ve škole slovní úlohy řešené lineárními rovnicemi - klíčová dovednost nejen pro přijímačky - před Vánoci 2024, teď dělají přijímačky).
Každý rok potkám rodiče, jejichž děti nosí na vysvědčení jedničky, dvojky, ale reálně bez přípravy by v testech nezískali ani 20 bodů dohromady (ze 100).
Za celou školní docházku se minimum žáků potká se záznamovým archem...
Rodiče sedmáků/osmáků: zjistěte, jak na tom vaše dítě skutečně je. Pokud nemá potřebné znalosti a je teď v osmičce, je čas začít s přípravami. Pokud v sedmičce, dožeňte vše, co neumí a nemá dobře zažité.
Potvrzuji každé Vaše slovo, žiji v tomto ohledu stejný příběh. Zrušit Cermat. Někdy mi připadá, že vznikl kvůli šikanování žáků.
Gymnázium je výběrová škola, takže je jasné, že když se tam chce proboxovat mentálně průměrný žák (o známky na ZŠ nejde, vydřené jedničky o ničem nesvědčí), musí dělat psí kusy. Druhá věc ale je, jak dlouho tam potom vydrží a jestli zbytečně neztrácí čas, než mu dojde, že se tam zbytečně trápí a přes veškerou dřinu je stejně na propadnutí. Za tu dobu by měl půlku průmyslovky za sebou. V klidu a bez nervů.
Gymnázia a většina středních odborných škol i učebních oborů s maturitou byly školy výběrové. Takže se nedostalo na každého a přihlíželo se k výsledku přijímací zkoušky i doporučení ze školy základní. Kdo se na základce učil na trojky a čtyřky byl prakticky vyřazen z výběru. Běžný byl trojnásobný převis uchazečů. Kdo neuspěli, šli na učební obory.
Dnešní testy (které údajně vycházejí z testů pro námořní kadety, kde hlavní důraz byl na rychlé řešení krizových situací) zvýhodňují žáky se speciální přípravou (kteří se našprtali dopředu testové otázky) a s rychlým (povrchním) myšlením proti žákům, kteří řeší problémy pomaleji ale zato do hloubky a tvůrčím způsobem. Ale pro výcvik důstojníků armády, vojenských pilotů a podobných profesí gymnázia určená nejsou.
Dnešní testy jsou pěkně dělané a rozhodně se nedají našprtat. Jen průběžným počítáním a opakováním děti trénují a dělají méně chyb. Je tam dost příkladů logických, kde je potřeba aplikovat naučené vztahy.
Neučí se nic jiného, jen se to v tomto testu trochu jinak testuje. Není to běžná písemka...
Matematika je jen jedna a testy vychází přísně z RVP ( čili z témat, která se děti mají učit). Tyhle rádoby rozbory jsou úplně nanic.
Test je dobrý, úroveň testování už je vysoká a pokud budeme muset děti roztřídit na ty, co matematiku ovládají tak, aby zvládly učivo SŠ, tak něco takového přesně potřebujeme.
A těm dětem z článku doporučuji, aby mákly a nestěžovaly si. Za přijetím je holt práce...nemůžou mít vše zadarmo
Naprosto s Vámi souhlasím. Testy Cermatu jsou opravdu pěkně dělané a veškeré potřebné učivo ke zvládnutí testů by mělo být ze základní školy probrané. Cermat nemůže za to, že na některých školách něco neučí. Známky ze ZŠ také nejsou vůbec vypovídající, každá škola známkuje jinak a skoro všechny příliš mírně. Rodiče tlačí na pěkné známky, bojují proti domácím úkolům a pak platí tisíce za přípravu na testy.