Doplním p. Rychta nějakými informacemi. V honbě za vyrovnaným rozpočtem došlo k výraznému snížení zásob hlavně kovů ve státních hmotných rezervách, došlo k uprave zákona týkající se rezervního fondu ministerstva financí, kdy původně mělo být na něj šáhnuto jen v případě schodku v důchodovém systému a ještě navíc na konci roku. K tomu jsem nedohledal přesné informace, ale většina čísel, co jsem našel se pohybuje mezi 200-300mld. původně na 5-10 mld. po vyčerpání. Dalo by se sem teoreticky přidat i snížení plnění zásobníků na plyn. To se děje obvykle od konce jara do začátku podzimu, kdy poslední rok Babišovi vlády odpovídal naplnění na cca. 60% (v době plnění se pohybovala cena m3 mezi 0,9-0,15 USD/m3). Následující vláda měla cenu pohybující se na horní i dolní hranici zhruba dvojnásobnou, což po zimě, kdy v zásobnících zůstalo cca 30% znamenalo dopuštění 70%. Takhle to vypadá málo, ale je nutno si uvědomit, že těch 70% je asi 2 600 milionů m3 plynu (a cena výš je jen za 1m3). A co tím chci říct, až na ten plyn, tak těmi kroky co jsem napsal, Babiš snížil možnost snáze se dostat z jakékoliv krize která by přišla, jelikož místo tvoření rezerv došlo k jejich rozdání a následně na vykrytí krize bylo méně prostředků, což se ukázalo po covidu i pak během energeticko-inflační krize (mimochodem, pokud by zůstalo ANO

u vlády, tak výhledově plánovalo schodky na roky 2022-2024 dohromady vyšší jak 1bilion Kč). U plynu pak jen došlo k tomu, že se zatížil rozpočet více nežli bylo nutné a finance tedy vydané na plnění nemohli být opět použity na zmírnění krize.