Pana doktora Kostroucha znám velmi dobře. Pocházím z Hartmanic a co se pamatuji, byl celé roky něčím jako naším rodinným lékařem. Stále ho vidím v rajtkách a jezdeckých holínkách a dobře si vzpomínám i na jeho nádherného koně. Bohužel...mám však jednu špatnou zkušenost. Když jsem těsně po maturitě onemocněla TBC, chodil za mnou sice často k nám domů, kde jsem ležela s vysokými horečkami. Můj stav spíše podceňoval, prý jen nachlazení...pak možná chřipka či zápal nebo dokonce náběh na tyfus. Dokonce se rodičů ptal, zda nejsem líná a nechce se mi buď pracovat či dál studovat...ze studií samozřejmě v této situaci sešlo. Nebýt otce, kterému s léčením pana doktora došla trpělivost, naložil mě do svého naklaďáku a odvezl mě přímo na rentgen...kde si musel doslova vynutit přijetí...nevím, jak by to dopadlo, neb jsem rovnou z rentgenu putovala nejprve do nemocnice a posléze na pětiměsíční pobyt v plicním sanatoriu Přesto pro mě pan doktor zůstává jedním ze symbolů tehdejší doby života na Šumavě, kde doktor na koni byl ..už tehdy před více než padesáti lety..i tam raritou...