Děkuji paní Markétě za zprostředkování "reálné" situace v Podněstří. Kdo vyrůstal v podmínkách reálného socialismu, není překvapen. Orkostán nasadil svůj těžký kalibr. A to je zatemnění mozků komunisticko rudou ideologií smíchanou s vyžadováním vděčnosti za neexistující osvobození v minulosti i současností a budoucnosti. To co vidíme není něco, co by bylo spontání, je to promyšlená indoktrinace obyvatelstva. Zvláštní kapitolou jsou sochy, pomníky a památníky (viz.obrázky) - patníky ruského koloniálního vlivu - modly pro nucenou přísahu věrnosti impériu. Jediné řešení je vojenské převzetí Podněstří Moldávií. Nechápu, proč se to ještě nestalo. Kdy jindy, když ne teď.

Dovolím si přidat několik svých postřehů z letošní srpnové dovolené, již jsme spravedlivě rozdělili na Podněsterskou moldavskou republiku a vlastní Moldavskou republiku. Co se týká připomínek časů SSSR, autorka naprosto vystihla. Je tomu přesně tak. Kdo chce, může si tyto připomínky vychutnat tzv. podle gusta každého soudruha. Kdo chce žít podle dnešních zvyklostí, nic a nikdo mu v tom nebrání. Vše všude fungovalo k naší spokojenosti. Všichni velmi ochotní, přátelští, snažící se vyjít vstříc.

Autorka popisovala propagaci místního zboží. Souhlasí. Třeba ovoce, které jsme si v tržnici koupili pod názvem broskve, chutnalo jako broskve, které jsem jedl jako malé dítě. To, co se zde pod tím názvem prodává dnes, je ovocem zcela jiným. A co bych v dnešní době zejména vyzdvihl, byl pocit bezpečí, ať jsme byli kdekoli, v Tiraspolu, v malých městech, nebo třeba v rozsáhlém samostatně stojícím osiřelém památníku druhé světové války, který byl bez jakéhokoli dozoru či dohledu, uprostřed polí.

Veřejnou dopravu jsme nepoužili, k vidění byly jak trolejbusy popsané v článku, tak trolejbusy moderní, s klimatizací. Podobně tomu bylo i následně v Moldávii. Cenově v supermarketech levnější proti Česku tak o 20 procent, služby o 50 a více. Ve srovnání s Moldávií rozhodně levněji. Kdo chce vidět zajímavé srovnání zemí v rámci poklidné dovolené, rozhodně doporučuji. Při individuálním cestování je trochu problém se tam dostat. Asi jedinou přijatelnou možností se nakonec ukázalo půjčit si v Kišiněvě na letišti auto (cenově podobné jako v Česku). Vyhněte se však lokálním půjčovnám.

Musel jsem se štípnout do ruky abych se probudil z toho černého snu.

Kdysi za bolševika postavili Vladimíra iljiče u restaurace Morava. Co ten si chudák vyslechl od místních opilcu.

To ti sesmolil Mitrofanov jestli jsi jeho dcera tak se máme na co těšit.