Nase skolstvi je nyni nastaveno tak, ze nadanejsim se nikdo nevenuje. Ucitelky jsou vyblokovany hloupymi detmi, ktere inkluze zahrnula do vyucovani. To mi rikaji ucitelky soukromne bezne. Proto chteji chytrejsi z tohoto marastu uteci. Je nesmysl ucit tak rozdilne deti spolecne.
Inkluze je hodně špatně, ale osmiletá gymnázia to neřeší. Je potřeba měnit "obyčejné" základky - předně snížit počet žáků ve třídě. S 15 žáky dá inkluzi i průměrný učitel, se 30 ani Komenský.
Fakt je, že se 8 gympl stal trochu módou ale spise se stal nutnosti danou věci jménem inkluze. Za mého mládí byly gymply čtyřleté a inkluzi řešily zvláštní školy. Fakt je, že první ročník 4 gymplu byl proti ZŠ dost maso. Člověk se musel začít učit. Mé děti mají za sebou 8 lety gympl a přechod byl daleko pozvolnější, žádný skok se nekonal a pro ně to bylo určitě dobře. Takže za mě je celkem jasno. Jediným problémem dnes je, že díky inkluzi se na 8 lety gympl hlásí skoro polovina třídy ZŠ, před 15 lety to byla slabá třetina. Ovšem za to ty 8 léta gymnázia nemohou, jejich koncept vznikl před inkluzi a v době kdy nebyla docela dobře fungoval. Zástupcům EDu jako typickým sociálním hlasatelum pokroku to opět ti lidi svým přirozeným chováním kazí. Tak je potřeba jim to prostě zakázat. Celá EU se bohužel posledních 20 let tímto sociálním směrem řiti a je jasné vidět kam to vede. K úpadku a ztrátě konkurenceschopnosti, protože na ní je svět postaven, ať se to lidem z organizací jako je EDu líbí či ne.
S tím bržděním je úsměvné to, že IQ je koncipováno na 160, 130+ mají asi 2,5 % populace. Nad 120 má asi 6 % populace. Takže pokud má někdo kolem 115 pocit, že ho brzdí lidi s IQ 90, tak ať se podívá nad sebe.
A jenom rada pro autora, pokud chcete psát o školství, tak používejte správné termíny. Na gymplu jsou žáci.
Hodnoceni dle iq jako takoveho je statistika distribuce v populaci vzit procenta a neco podle toho hodnotit je nesmysl, uz je to normalizovana hodnota. Kdyz se podivate na to, co potrebujete k tomu abyste dosahl vyssiho hodnoceni v testu, dostanete se na jine hodnoty. Samozrejme se to lisi v jednotlivych castech spektra, ale 4 body iq znamena realne plus minus dvojnasobnej vykon mozku. Takze ano rozdil mezi iq 115 a iq 90 je celkem markantni.
Zdevastované základní školy, hlavně druhé stupně jsou odrazem neschopných politiků napříč politickým spektrem, přiblblých ministrů a ministryň školství a jejich náměstků. Obrovskou roli v tom hraje česká verze Valachové diskriminační inkluze s asistenty z ulice, kteří tam jenom zaclání, nadměrné počty žáků ve třídách na dnešní dobu, velký počet žáků s odlisným mateřinským jazykem, zacleněných do tříd bez předchozí přípravy, kteří neumí ani ceknout česky, neaprobovaní učitelé (cca 50%), výrazná redukce speciálních škol, místo jejich podpory, teď nově destabilizace pozic THP zaměstnanců, pokusy o zavedení 8 leté ZŠ (to už tady bylo a zrušilo se to...)7_ přepolitizování systému, žádná odbornost, špatná legislativa, wellbeing, moc liberální a aktivistické pojetí výchovy a vzdělávání, formàlně - formální hodnocení žáků, financování soukromých škol vlastněných vrcholovými politiky apod....
Pak není divu, že rodiče se svými šikovnějšími dětmi utíkají na víceletá gymnázia, v Praze kolem 40 % populace.
EDUIN s "experty" Kartousem a Hřebejkem, SCIO se Ŝtefflem a dalšími pomatenci si jenom ohřívají svoji soukromou polévku, škodí a neví pořádně o čem mluví.
Je očividné, že tahle víceletá státní gymnázia jsou trnem v oku politických kmotrů, chtějí je zrušit, nebo výrazně omezit, aby si místo nich pak mohli založit svá, již soukromá (soukromý byznys placemý státem), víceletá gymnázia, které táhnou....
Já bych si moc přála, aby osmiletá gymnázia nebyla třeba. Aby talentované děti měly na základních školách možnost jít dál a hloub. Realita je taková, že sedí ve třídě s pěti inkludovanými a učitelka se může rozhodovat, zda se pokusí nacpat do Franty pět vyjmenovaných slov, zatímco ten nevydrží sedět a vydává skřeky, probere s patnácti "normálními" větné vzorce dle plánu, nebo s Petrem a Maruškou rozeberou R.U.R.. Asistentka? Jako obvykle supluje. A taky je stát postupně ruší, jsou drahé. Na tento nesmysl doplácí každé dítě ve třídě, šťastný tam není ani ten Franta a naděje národa se znuděně rýpe v nose. Učitelka frustrovaně odchází, nikdo ji totiž neučil, jak učit Frantu ani Marušku, natož vsechny dohromady. A EDUin vznešeně teoretizuje, jak zdravé to pro společnost je.
Dobře napsáno. A nejhorší na tom je , ne že máte pravdu , ale to že to vlastně všichni vědí. Jen ti komouši na úřadech si stále myslí že tím vytvoří nějakého toho nového socialistického člověka co bude dokonale inkluzivní.
Proč by vůbec měl někdo omezovat, jaké typy škol mají být? Stát má stanovit výstupy, které od škol očekává (a za ktere zaplatí), a kontrolovat jejich dosažení, ale nevidím důvod určovat, jak a kde k tomu dojde.
Problém je v tom, že základní školu může založit jakákoliv obec, střední pak kraj, ale platit to musí stát. Stát má mít představu o základní síti škol, které bude platit a ostatní ať si platí žáci. Samozřejmě s možností státních stipendií.
Eduin říká něco jiného, takto je to vytržené z konceptu a zavádějící. Víceletá gymnázia mají jistě smysl. Problém je v jejich počtu. Mají smysl pro pár procent nejnadanějších (třeba 3-5%). Ale ne pro 25% populace. Problém leží jinde - kvalita 2. stupně běžných ZŠ. Měla by se podstatně zlepšit. Aby pro nadprůměrně nadané dítě nedávalo smysl těžce dřít na VG. Mnoho z nich to prostě nedává a mnozí se psychicky hroutí. Zatímco špičkově nadané děti to dávají celkem snadno. Redukce VG by pomohla ve zvýšení počtu čtyřletých gymnázií. Pouhá redukce VG není k ničemu, musí tam být i ten důraz na podstatné zlepšení kvality běžných ZŠ. To ovšem vyžaduje lidi a peníze...
Bylo by potřeba založit zvláštní školy, jinak budou děti utíkat kamkoliv.
Trochu "z druhé strany". Naše školství je jeden velký problém a osmiletá gymnázia jsou součástí tohoto problému. Nikoli řešením. Původní záměr byl asi dobrý, ale "zvrhlo se to". Vidíte i dnes na přijímačkách - někde stačí 60 bodů, jinde (Praha) je 95 málo. Když řeknu, že na osmiletý gympl by mělo být minimum třeba 80 bodů a nikdo pod by neměl být přijat - to je z říše snů. Ale třída je plánována pro 30 dětí - tak jich tam bude 30 (nejlepších). Navíc současná podoba přijímaček rozhodně netestuje schopnosti dětí, ale navrčené znalosti. Ne všechny "chytré" děti je v páté třídě mají. A dál - vlastní zkušenost na mimopražském, ne špatném gymnáziu. Nesjtarší dcera má osmileté, dvě mladší (po zkušenostech té starší) jen čtyřleté. Osmileté gymnázium znamenalo první čtyři roky tvrdý zápřah (dle předpokladů). A pak - čtyři roky "lehkého opáčka". Protože na konci je pro všechny stejná maturita. Stejné znalosti. Jen u té nejstarší čtyři roky dětsví pryč.
Které, nikde není 95 bodů málo. I když rozdíly jsou obrovské. Jinak, ze čtyř dětí dvě mají osmileté, jeden čtyřleté, protože se na osmileté nedostal. A vůbec žádná dřina nebyla, leda u toho třetího, protože mu to tak dobře nešlo jako starším, ale taka se na osmileté nedostal. A jeho studijní výsledky byly výrazně horší, ale čtyřleté nakonec zvládl. Nejmladší dělal teď přijímačky na osmileté, podle našich odhadů tam patří.
Gymnázia škodí, ale ne tak, jak je nám předkládáno.
Jelikož neposkytují žádné odborné vzdělání, jde jen o náročné prodloužení ZŠ. Pokud po gymnáziu neuspějete na VŠ, jste prakticky bez vzdělání. Neumíte řemeslo ,základy obchodu, ekonomie ani nemáte jakékoliv jiné profesně zaměřené vzdělání. A tak jste na tom hůř než vyučený zedník. Jen s o něco vyšším společenským statusem.
Ideální by bylo gymnázia zcela zrušit a nahradit odbornými středními školami. Samozřejmě i prestižními a náročnými.
"Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina". Tahle kultovní hláška z komedie Limonádový Joe sedí přeneseně na celou společnost. Nemůžou být všichni atomoví fyzici, potřebujeme i popeláře, pomocné síly, zedníky a další profese. A to hlavní, že spolu musíme umět nějak komunikovat a hlavně se navzájem chápat.
Za mě by tou nadstavbou měla být mimoškolní aktivita. Někdo má umělecké vlohy, tak chodí do "lidušky", někdo k technice, tak prostě navštěvuje technický kroužek. A samozřejmě se zapomíná na samostudium. Knihy, televize, internet je obrovská studnice informací, které se žádná škola nemůže rovnat.
Základní škola pořád přináší "pouze" to základní vzdělání. Je potřeba na to nezapomínat. Náraz do zdi v podobě přechodu na střední školu, kdy se spolu setkají podobně intelektuálně zdatné děti, je dostatečné místo pro rozdělení dětské společnosti.