Ano, tento model náboženství jsme se učili v hodinách občanské nauky za minulého režimu a musím uznat že bez ohledu na realitu podle něj žije snad drtivá většina náboženských lidí a proto není pro ateisty mnoho důvodů ho podrobit kritickému zkoumání. A mimochodem sepjetí tohoto komunistického (model je obecně ateistický, ale zde mi jde o konkrétní vztah) hodnocení se současnou náboženskou praxí v Rusku je pochopitelné, když se režimu podařilo propojit KGB a RPC. Existuje nicméně několik důvodů, proč si člověk seriózně klade otázku ohledně existence duchovního světa. Tisíce let starým je podiv nad existencí informace v našem světě (tehdy slovo informace nebylo a onen podiv se vyjadřoval rozsáhlým opisem), když lze pozorovat, že je potřebná inteligence, aby informace mohla vzniknout, sama od sebe nevzniká. To je dnes v naprostém souladu s teoriemi informatiky (což mohlo přispět k tomu, že kybernetika byla za minulého režimu dlouho považována za buržoazní pavědu) i s fyzikálními zákony. Alternativou připuštění duchovního světa je nutně víra v perpetuum mobile. Bez přemýšlení a poctivého zkoumání lze ale klidně plácnout, že ne. Dalším důvodem je svobodná vůle, která nemůže fungovat jako výsledek přirozených zákonů, ale s jejíž absencí nelze ani relevantně cokoli vědecky zkoumat (vedle toho, že je nutnou podmínkou zodpovědnosti, lásky a projevů charakterových vlastností). Není-li svobodná vůle dána přírodními zákony (pak by přestala být svobodnou vůlí), nemohou tyto zákony na ni mít ani smrtící vliv.