Porovnávat Krym či Donbas s Kosovem není správně, jde o úplně jinou geopolitickou situaci.
K jednostrannému vyhlášení kosovské státnosti – a pozdějšímu uznání ze strany 110 členů OSN – přišlo až dávno poté, co region zpustošila krvavá občanská válka v devadesátých letech, při které došlo i k etnickým čistkám na úkor kosovských Albánců ze strany Srbů. Předcházelo mu desetiletí mezinárodní správy a mezinárodních jednání o statutu Kosova. Naproti tomu na Ukrajině žádná válka nebyla, dokud v roce 2014 nezačala ruská vojenská agrese, kdy ruské „separatistické jednotky“ jednoduše obsadily území a záhy začaly původním obyvatelům rozdávat ruské pasy. Taky doba mezi ruskou vojenskou operací a anexí Krymu prostřednictvím nelegálního referenda v roce 2014 činila 20 dní. Referenda v roce 2022 na východě Ukrajiny byla ohlášena jen několik dní předem, a to počas ostrého válečného konfliktu s Ruskem.
Referenda na Krymu a Donbase se nedají považovat za směrodatná, nebyli u nich přítomni nezávislí pozorovatelé a lidé na Donbase byli nuceni hlasovat se zbraní ve tváři nebo byla sbírána jejich jména, pokud odmítli hlasovat prorusky. Šlo pouze o PR ruské propagandy. U obou referend navíc bylo množství hlasů pro připojení k Rusku nesmyslné (kolem 97 % až 99 %). Zároveň např. z Donbasu už spousta lidí od roku 2014 utekla a zůstali spíše ti prorusky smýšlející.
Tj. vůbec se nejednalo o stejné případy, na jedné straně se Ukrajina bránila ruské agresi (maskované jako podpora separatistů), na druhé straně se Srbsko za pomocí genocidy kosovských Albánců snažilo udržet část jugoslávského území.
Více na webu ČT24 a v angličtině na EUvsDisinfo.