Věrohodně popsaná rozporuplnost a zároveň genialita Milana Kundery ..., nikdy se nepřestanu divit, že velmi inteligentní a vnímaví lidé jako on, pan Kohout a další, se mohli stát nepochopitelně a zbytečně dlouho obdivovateli toho zrůdného komunistického režimu ...
No jo, no... Nemohu se zbavit dojmu, že nejvíce budou po panu Kunderovi plivat nicky, které ani té STB nestály za pozornost.
A ještě doplňuji: našel se novinář, který by dokázal pokládat hodně, ale opravdu hodně nepříjemné otázky Petru Pavlovi ještě jako prezidentskému kandidátovi a jeho manželce?
Přestože je Šafr ke Kunderovi /nejspíše pod vlivem Kunderovi obrovské publicity ve světě/ až nezvykle mírný, neodpustí si na něho potutelné útoky, které jsou dle mě za čárou. Jeho /Kunderovo/ nadšení z chování lidí v ČSR po okupaci SSSR považuje za směšné a zavrženíhodné. Ano, Kundera byl možná naivní v tom, že věřil projektu, který by osvobodil lidi z totality a dal jim naději ve slušném žití v nové doposud nepoznané společnosti, která by byla spravedlivější než doposud propagovaná společnost kanibalismu tj. kapitalistická společnost. Já na tom ale nevidím nic směšného, vždyť společenský posun vpřed se v historii zdál často naivní a nemožný. A historie pokračuje, takže bych nebyl tak příkrý a předem absolutně vylučoval něčí zdánlivě naivistické představy. Dále Šafr výrazně přehlíží zásadní Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí, který buď vůbec nepochopil nebo mu vadí přesně to, kvuli čemu se Kundera nevrátil do Čech. Tj. jeho vztah k disentu u nás. Kundera nevěřil, že disitenti svrhnou režim. A myslím, že se nemýlil, protože režim vyčerpal svoje možnosti a skončil na úbytě hlavně díky Gorbačovovi, který se pokusil o pražské jaro v Rusku. Disidenti /hlevně Ti pražští/ mu to nikdy nazapomněli. I disidenti měli svoji kavárnu a ta to Kunderovi pěkně spočítala. Nedivím se, že se nevrátil do Čech, když tito lidé, často bývalí nomenklaturní komunisté ovládli mediální prostor i exekutivní pozice ve státě. Za třetí nebyl by to Šafr, aby nevytáhl udavačskou kauzu, kterou nelze vůbec brát jako prokázanou. Je zde spousta nejasností a osočení Kundery je naprosto účelové.
Do Čech se nevrátil hlavně proto,páč by tu musel čelit tuze nepříjemným otázkám,takže když sem občas přijel,tak hlavně inkognito.Nezlobte se pane na mě,ale takhle se chová obyčejný zbabělec,který se pravdě neumí podívat do očí.
Stručné a suché shrnutí podstatných věcí týkajících se Kundery. Když to však srovnám s článkem na Seznam Médium, tak ten je jak stylisticky, tak obsahově zajímavější.
Odkaz
Ano, je to hodně tvrdé: "... Havel v této dějinné chvíli může ztratit jen své okovy, ale Kundera o demontáž komunistického Československa nestojí, jen si chce ve svém utopistickém vězení vyjednat „lepší stravu a zacházení“. ..."
Moc mě baví hodnoceni spisovatele Kunderova formátu takovým no name jako Šafr. Pokud je tedy pan Kundera ukazatelem rozpolcenosti české inteligence, je tento velikán ukazatelem české předpojatosti, hlouposti a prodejnosti .... Hodnotit by se mělo vše v historickém kontextu. Ale ten je dnes revidován a překrucován právě takovými zkorumpovanými médii a lidmi kolem Šafra. A že raději zůstal ve Francii se zvláště ve světle událostí poslední let vůbec nedivím. Podobně třeba Karel Kryl odjel zklamaný a zlomený po 1989 roce ... Větší škoda je, že jeho díl je doma prakticky neznámé ....
Perfektně napsané,stručné a faktické shrnutí geniálního spisovatele,ale po lidské stránce,hrubé selhání jedince,který druhému zničil život a do své smrti nenašel odvahu si své selhání přiznat a dotyčnému se omluvit.
Excelentní , stručná a úderná analýza.Není co dodat.
Je co dodat.Totiž že ubožáček Šafr se nehanbí ani teď hodit blátem a špínou po celosvětově uznávaném velikánovi typu Kundery.
Tvrdit (na základě protokolu SNB), že pan Kundera udal pana Dvořáčka je lehkovážné.
Pan Kundera neměl žádný motiv, naopak paní Militká (pokud nechtěla být potrestána)
motiv měla...
A jakýpak motiv měl asi pan Kundera (v téže době) k podlézání stalinistickým komunistům?
Kundera byl zřejmě pořád socialista, proto si patrně vybral za svůj domov Francii, kde bývali komunisté členy vlády
Notorik Šafr se nestydí kydat špínu na zesnulého velikána a není.mu trapné použít i nepodložené pomluvy z Novákova pamfletu.Fuj!