Tragikomické příběhy těchto ubohých flastenců jsou zajímavé jako "psychologické studie" zoufalců, kteří si fabulují vlastní realitu, resp. narativ, v němž si pak sami, na rozdíl od mnohem bídnější skutečnosti, přisuzují roli někoho významného, hrozně důležitého, vznešeného atd., v tomto případě tedy velké vlastenkyně. Takhle fabulativně prostě funguje histrionská mysl a většina podobných dezolátů jsou prostě sugestibilní hysterici. Vůbec není náhoda, že jde o papagáje putinovského Ruska, tedy společenského útvaru, který celou svou minulost i současnost nahradil líbivým ale naprosto umělým mýtem, kterým pak vymývá mozečky svých konformních oveček. To je prostě tak, když realita je přílš ubohá, ostudná, ponižující, ale ego, včetně toho kolektivního, se touží vidět a prožívat velmi významně, důležitě a vznešeně. Jinak řečeno, když to nejde v realitě, hysterik si to zařídí ve vlastní fantazii (bludu), kterou pak sobě i jiným, častou s hloupostí sobě vlastní, prezentuje jako skutečnost.