Proč by měl být karbanátek náhražka? Že by pisálek neuměl vařit? A vlašský salát? Nenechte se vysmát.
V Jedlové jsem byl dvakrát, přesněji, projížděl jsem a čekal na další spoj dakrát. Vždy "bohužel" po obědě a tak jsem neměl potřebu jít dovnitř. Navíc, v tom druhém případě toho času moc nebylo, ale zdbládnout hotovku by se asi stihnout dalo...
A tak jsem jen seděl pod okny restaurace, a ta vůně "české" klasiky, která se linula z kuchyně, ta byla úžasná.
Do Jedlove by jsem se chtel podivat byl jsem tam v roce 1953 nebo 1954 ve skole v prirode prolezli jsme baraky staveni ktera zustala po odsunu nemeckeho obyvatelstva prazdna bylo to napinave,
Týjo, Jedlová nádraží, tam jsem byl asi 10x - ale na kole! Fakt je to v lesích a vede tam jenom prašná cesta. Navíc pěkně z kopce. A vždycky jsem si tam dal oběd. Zatáhl jsem tam taky kámoše cyklistu, nejdřív se ošíval, že je to nějaká "čtyřka". Pak jsme dali oběd a pivo, seděli jsme venku. A pak říká- tyjo to bylo docela dobrý!
Své mládí jsem sice prožila v totalitě, ale utíkala jsem jí do lesů jak to jen šlo. Měli jsme dobrou partu a většina z nás milovala ty couráky, které jezdily po místních lokálkách sotva čtyřicítkou, takže se dalo koukat po okolí a něco i vidět. Poslední vagon to jistil a pohled na ubíhající koleje byl neskutečný...
A samozřejmě nádražní restaurace, kde se tehdy dalo levně najíst - v roce 1981 na nádraží v Břeclavi vepřová plíčka na smetaně s houskovým knedlíkem za 4,90 Kčs, hovězí vývar z nudlemi za 0,90 Kčs. I chudý študent se dokázal po nádražkách levně stravovat. Díky režijce jsem měla vlak zdarma, tak mi na restaurace zbývalo víc peněz. A i ty limonády byly o něčem jiném než dnes. Poctivé malinovky, žádné coly nebo Fanty či Mirindy, které se vám občas lepí na patro. Nejlepší byla voda ze studánek, ale ty také pomalu mizí...
Nádražky jsem nejvíc využívala při čekání na zpožděný spoj. Člověk nemá moc času, ale má hlad; takový párek v rohlíku, vlašák nebo rybí salát s rohlíkem, mnohdy na stojáka - to bylo krásné vyplnění těch 20 minut, než mi přijel zasekaný rychlík. Dnes vám většinou nabídnou klasické jídlo a ještě na jeho přípravu musíte čekat, takže jestli nechcete zmeškat vlak, musíte hladovět.
Ne každý jede za byznysem a spěchá; rychlovlaky budou možná vhodné pro podnikatele a obchodníky. Ale my s duší trampů bychom rádi své couráky, kam se nemusíme bát nastoupit "v plné polní", aniž bychom někoho pohoršili; a k tomu také naše nádražky, kde si můžeme dát po tůře držťkovku, gulášek a nějaký ten rohlíček k tomu...
Přeji hezký den všem.
NÁDRAŽKA LETOHRAD - dnes už pojem v širokém okolí. Jídlo dobré, výběr velký a porce přímo nadrozměrné. Skoro se nedá sníst talíř dršťkovky a třeba svíčková s pěti. A to jsem chlap se všemi předpoklady to slupnout. A standardně není problém nedojedenou porci si nechat zabalit domů. Ceny zdaleka nejnižší v celém širém okolí. Kolem poledne narváno, ale "odsejpá to". A když dojíte, naproti nádraží je k mání opravdu poctivá zmrzlina nebývalých chuťových kvalit. Doporučuji vřele.
Máte pravdu,návštěva nádražky v Letohradě patří ke skvělým zážitkům naší podzimní dovolené.
už moc necestuju, ale tento příspěvek mne dovedl k tomu, že klasické hospody moc chybí. asi ne všude doufám.
Máte pravdu, klasické hospody, kde si dáte dobře ošetřené a natočené (načepované) pivo a kde vám nabídnou "českou" klasiku ubývají. Znal jsem hospůdku, kde si hospodský připravoval, nebo nechal připravit skvělé utopence, dokonce ve dvou variantách, klasický a ostrý, ďábelskou sýrovou pomazánku na topinky, skvělý gothaj s cibulí. Z teplých - držťkovku, čočkovku, zelňačku... jitrnice a jelita s bramborem a domácím zelím, španěláky, rajskou, svíčkovou (samozřejmě, že ne z pravé), klasický řízek... no a samozřejmě gulášek. Občas i nějaká zveřinka byla. Prostě tu "naši" kuchyni, ale udělanou čistě z kvalitních surovin.
Samozřejmě, že byly i špeluňky, kde sice jídlo bylo, ale o kvalitě kuchaře, surovin a jejich zpracování bych hovořil jako o kuchyni ze Sing-singu.
Jak kdysi řekl Z. Pohlreich - je dobré, když hospodu provozuje kuchař (nebo má kvalitního kuchaře a šéfa, který mu do toho moc nekecá).
Zbývá dodat, že se ke karbanátku ani k ničemu jinému vlašák jako přiloha moc nehodí.
Zmlkni Kočka.