Jako srary šlechtických rod by měli znát a vědět ze jednou o majetek prichazi a podruhé získávají. Jednou králi slouží podruhé přichází o hlavu. Tak to v historii je a není to nic nového. I oni k majetku přišli ne nejčestněji stačí si přečíst a mnozí po Bílé Hoře by mohli vyprávět. Pokud chtějí opět nabýt majetek musí začít sloužit státu tak jako pan Kníže si ti pohlídat u Havla. Tak jako potomci popravenych panu na Staromaku pak sloužili a majetek se vrátil. Takže návrat do Čech a tvrdá práce pro stát a pak se možná za léta desetiletí naskytne příležitost k zisku. Jinak musí čekat jako cizaci na příchod okupační armády v které budou. Tím nehajim spravedlnost a právo ta je se závaznými očima.

Stačilo jenom kolaborovat. Znám jeden příběh, kdy zakladatel zemřel před válkou a po něm probíhalo dědické řízení na syna, ale to už tady úřadovali Němci. Jelikož zakladatel měl německou židovku za manželku, syn byl položid

tak na dědictví padla nucená německá správa. Manželka šla do Terezína a syn k příbuzným. Po válce byl celý majetek jako majetek Němců zabaven prvním Benešovým dekretem. Zajímavé, co?

Autorka asi neví, co jsou to, respektive byly Norimberské zákony, tak si to trochu shrneme:

• Zákon o říšském občanství podle § 2 stanovil, že „říšským občanem je jen státní příslušník německé krve nebo krve podobného charakteru“. A lichtenštejnská krev tomuto charakteru podobná byla.
• A podle Dekretů prezidenta Beneše je stanoveno Dekretem č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa se jasně stanovuje v § 1, písm. a) "všech osob německé a maďarské národnosti, bez ohledu na státní příslušnost". V § 2 tohoto Dekretu se dále píše: " Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti."

Ano, zejména § 2 může být vnímán sporně, nicméně je potřeba konstatovat, že podle Norimberských zákonů byli Lichtenštejnové považováni za osoby německého původu. Z tohoto důvodu se jich rovněž týkala konfiskace majetků a následný odsun.

"Přijde brzo chvíle, kdy tito viníci se budou před sebou samými a před světem očišťovat z toho, co v těchto letech napáchali. A budou tomu sami věřit, až tyto nové lži budou přednášet. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku,"

Prezident E. Beneš (pamětní deska s bustou E. Beneše v Č. Krumlově, která byla přemístěna z viditelného veřejného prostranství, k hotelu Růže, z níž byl odstraněn německý překlad textu).

"Pohoršení" sudetských Němců viz zde Odkaz

Proč na požadavky Lichtenštejnů nepřistupovat a jejich minulost jim připomínat, shrnuto viz zde Odkaz

Velmi srdceryvně napsáno, ale proč se o své nesoudili hned po válce, když šlo vše doložit svědectvím živých. Pokud Lichtenštejnové cítí křivdu a nárokují si v podstatě část našeho území, ČR by si stejně mohla nárokovat Zakarpatskou Ukrajinu, Polsko část Německa a naopak, Rusko část Polska a tak by se dalo pokračovat. Po válce se šoupalo vším, pokud by Lichtenštejnové svůj spor vyhráli, mohlo by to odstartovat vlnu územních nároků po celé Evropě.