Už delší dobu upozorňuji na nerespektování pravidel kouření na zastávkách. A zkuste si vzpomenou, kdy jste naposledy viděli psa v MHD na krátkém vodítku a s náhubkem. A je to marný, je to marný, je to marný...
Tak já se tam vždy spíše setkal s obtěžováním našimi nepřizpůsobivými "spoluobčany".
A ten obrázek znamená co?
Ano, ukazuje to fyziologické rozdíly mezi muži a ženami v pánevní oblast.
Ženy totiž, díky širší pánvi a umístění kyčelních kloubů můžou bez bolesti sedět a mít kolena u sebe. Muži ne.
Já už nejsem nejmladší, klouby mě bolí, takže si rád na delší cestu než deset minut rád sednu. Pokud se mi nohy vůbec do toho stísněného prostoru autobusových sedaček vejdou a pokusím se je držet v prostoru té jedné sedačky, tak do několika minut přijde silná bolest. Pokud se pak třeba deset minut z té pozice nedokážu nějak vymanit, tak přichází s velkou bolestí i následná strnulost, kdy pak nejsem schopen normálně vstát a chodit.
Takže já v autobuse mám jen tak 20 procent míst, kam si můžu bez problému sednout. A když sedím do uličky, tak mám jednu nohu do ní hodně vytočenou, abych cestu nemusel protrpět.
Já zkrátka mezi stehny, abych fyziologicky netrpěl, musím minimálně 50 stupňů mít.
Znáte to rčení, že vaše svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého? Máte-li pocit, že kvůli svým potížím máte právo omezovat ostatní tím, že si na dvojitém sedadle vynucujete prostor na úkor spolucestujících, máte větší problém s hlavou, než s klouby. Jsem ale přesvědčen, že pokud vám to ještě někdo jasně nevysvětlil - nejspíš proto, že si k obtěžování na dvousedadle vybíráte ženy, které se bojí ozvat - určitě se tak jednou stane. V každém voze jsou místa pro invalidy.
I mě veřejná doprava obtěžuje. Proto jak je to jen možné, zůstávám sedět doma na pr.. li.
Hřib ať jde do ... někam