Nikdo by neměl podléhat bláhovým nadějím, že Británie se někdy (minimálníě během 21. století) bude cítit jako součást "Evropy". Británie se vždy, napříč politickým spektrem a napříč úrovněmi inteligence, označovala jako "my" a zbytek Evropy pro ni byl zásadně "kontinent". V labouristickém i konzervativním tisku jste tyto výrazy nacházeli zcela běžně. "We are doing it this way while the continent is doing it other way ". "Britain drives on the left while the continent drives on the right.". The Continent, to jsme v jejich očích my, přece tak jiní (a horší) než oni. Britové, respektive zvláště Angličané, jsou hrdí na to, že NEPATŘÍ do Evropy, že jsou v jejich očích něco víc, a jsou velmi spokojení se svým geografickým oddělením od evropského kontinentu. Bohužel. Bez pochopení tohoto jejich po staletí neměnného postoje nelze pochopit Británii, a Londýn a Anglii především. Neustálé namlouvání si EU, že to tak není, že přivede Brity ke změně cítění, aby byli rádi členy EU, aby se cítili Evropany, je stejně bláhové jako doufat, že se vypaří voda z kanálu La Manche. Nechme Británii takovou, jakou se cítí být, a pracujme s tímto faktem dál. Jedině tak nastavíme naše vztahy fungujícím způsobem.