Autorkou článku je ruská novinářka. Tj. je odjinud. Konkrétně já jsem ale odtud. Od 60.let sleduji, co se zde a kolem mne děje. Co se děje v Česku, jeho okolí, v Evropě a světě. A skládám si svoje puzzle vidění světa. Ano, jsou dvě možnosti - rychlá a pomalá. Rychlá je: zatípněme to v zárodku. Na to však nemá v současnosti nikdo kapacity materiální (výzbroj, výstroj, zabezpečení, kasárna, mechaniky, výrobní kapacity) ani morální - na Západě po letech míru válku nikdo nechce a aby se dostal vůbec ten fakt, že to tu je a že se nás to týká, a to v situaci volebních preferencí 49:51 ve většině zemí, do podvědomí většiny obyvatel tak, aby se náš vlastní systém nezhroutil a nestal se levnou obětí slabšího útočníka, je prostě oříšek. I za vědomí existence třetí velmoci (silně zbrojící Číny s celosvětově mocenskými sklony) spolupracující s útočníkem v pozadí. Proto nezbývá než varianta pomalá. Pak je ještě jedna podvarianta, kterou začalo Rusko úspěšně aplikovat a pak to vpádem podělalo. A ta je: po-ma-lá... Tohle pomalé vaření žáby zafungovalo a ruská doktrína od 90.let také s touto variantou postupného hybridního narušování soudržnosti západních zemí opravdu zafungovala. Na Západě nejsou hloupí lidé. Vidí, kdo útočí. Vidí, kdo se brání. Vidí vnitřní problémy u sebe a vnímá, co ještě při pomalém průběhu války útočníkovi zbývá. A pokud mu do 2 let evidentně dojde těžká technika a pokud Ukrajincům k přežití nic jiného nezbývá, pak je to tak, jak to je. Nehledejte etická řešení ve válečném konfliktu. Etika je záležitostí mírových vztahů. Pohybujme se ve světě možného. A to se děje.

Nikdy jsem nebral ukr jako nějaký stát nebo národ.....byli to vždycky jenom odrůdy rusáků.....stejně opilí, stejně obhroublí, stejně nespolehliví a neomalení. Ani s jedněmi nemá cenu se bavit....možná za stovky let až začnou chápat civilizaci.