Možná se k té sekeře, jejíž počátek a největší díl vznikl jejich výrobou válečného materiálu na dluh pro potřeby zemí bojujících proti Německu a Japonsku poskytované na základě Zákona o půjčce a pronájmu, jednou dostanou. Dluhy, které si u USA tyto státy nadělaly odběrem jejich válečného materiálu, jim byly po válce odpuštěny a ještě jim naopak USA nabídly další pomoc na obnovu jejich válkou zničených zemí, čímž tuto svou sekeru ještě více navýšily. Jejich peníze způsobily to, že díky nim se dnes nemusíme zdravit zdviženou pravicí od Atlantiku po Tichý oceán a jako Češi žijeme tam, kde žijeme. A tyto státy bez ohledu na minulost často opět podcenily a některé stále podceňují nebezpečí, které na ně číhá v podobě nových vojenských hrozeb od potenciálních agresorů, vydávaly či vydávají méně, než je jejich minimální podíl na zbrojení k poměru k HDP daného státu, ke kterému se navíc zavázaly, a spoléhají se na jejich pomoc.

Víte co pane Tasar, co kdyby jste jim raději jako poděkování za to, že díky jejich sekeře dnes píšete a možná i mluvíte česky a žijete ve vlastním českém státě poděkoval tím, že jim alespoň symbolicky přispějete na splátku té jejich sekery?