Mezi rokem 38 a současnou situací je několik dost podstatných rozdílů.

V roce 2021 vydal Putin článek k UA (doporučuji přečíst, není to dlouhé), kde je jasně popsáno, že je na UA, jakým směrem se vydá, byla otevřená možnost i pro spolupráci s EU (což zopakoval i v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem), ale odmítal vstup UA do NATO z bezpečnostních důvodů pro Rusko a také z důvodu, že východní oblasti UA vnímá jako historicky ruské.

Že chtěl dohodu v tomto smyslu je patrné i z navazujících jednání s Bidenem v letech 2021-2022 před agresí, stačí přes google hledat články na novinkách z té doby.

I agresi zahájilo ze strany Ruska necelých 200 tis. vojáků, což naprosto nemohlo stačit na obsazení UA, ale mělo dostat UA k jednacímu stolu, což se stalo v dubnu 2022 v Istanbulu.

Dohoda by stejně asi nebyla, protože UA stejně jako u Minských dohod neplánovala tehdejší podmínky přijmout, protože prý pro ni byly prý ponižující a teď se mi nedaří ten článek najít, ale nějaký UA diplomat prohlásil, že úkolem od Zelenského bylo dát Rusku pocit, že UA chce podmínky přijmout s tím, že nejprve je třeba nějaký pozitivní krok ze strany Ruska (stažení vojáků od Kyjeva). K tomu došlo, ale pak nic, viz mj. známá nečekaná návštěva Borise Johnsona v Kyjevě v dubnu 2022.

Všechno je to mnohem komplikovanější, než se obecně popisuje, ale co je hlavní, že po 2,5 letech bojů by tehdejší tzv. ponižující podmínky pro UA asi každý přivítal, jen jsme o stovky tisíc mrtvých dál a Rusko už s něčím takovým nesouhlasí, když ta území vybojovalo.

Tohle fakt není rok 38 a k zamyšlení je toho mnohem více.