Vlastně si státy můžeme představit stejně jako lidi. Když někdo někoho přepadne v metru, stává se zločincem z morálního hlediska a z téhož hlediska by měl nést následky bez ohledu na to, zda se mu jeho zločin podaří dokonat a spravedlnosti uniknout, či ne. Jenže právní systém na Zemi není v Božích rukách a tak se prostě stává, že zločinec spravedlnosti unikne a nebo dokonce, že za jeho viny omylem pyká někdo jiný. Ale vraťme se zpátky do toho metra. Je v něm banda gangsterů a vypadá to, že každou chvíli odkráglují nějakého člověka. A v téhle chvíli se na místo dostaví jiná parta lidí, kteří nejsou grázlové a navíc mají potenciál grázly zastavit, ale chybí jim prostředky -- dejme tomu zbraně přiměřené tomu, jak jsou ozbrojeni ti grázlové. A protože nejsou lhostejní k utrpení napadeného a nebo dokonce s grázly spolčení a nezaklínají se květnatými slovy o míru, hledají způsob, jak napadenému pomoci a ukáže se, že nějaké prostředky grázlů jsou jim k dispozici například ve venku zaparkovaném autě. Ty prostředky tedy vezmou a použijí je pro záchranu napadených a dokonce některé grázly zraní a třeba i usmrtí. Pokud se k soudu dostanou všechny informace například ze záznamu kamer, rozhodne soud o nevině těch, kdo eliminovali grázly a navíc to bude v souladu s morálním pohledem. Svět je teď v situaci někoho, kdo objevil, že proti gangsterovi lze použít jeho vlastní prostředky a je před otázkou, zda je dovoleno zachránit napadeného s jejich využitím. Připomíná mi to otázku Ježíše, zda je dovoleno v sobotu člověka zachránit.

Jj