Zajímavé. Pan autor má pocit, že svéprávní, dospělí lidé nemají mít právo rozhodovat o ukončení svého života. Tak hlavně, že o stvoření nového života mohou naprosto svobodně rozhodovat už "děti" starší patnácti let, které mají tak pět minut času a místo, kam se mohou společně zašít. Už tahle nerovnováha by měla jasně dokazovat, že v civilizované společnosti není pro podobné názory místo a eutanázie by neměla být žádnou zrůdností, ale samozřejmostí.

A strašení lidí tím, že eutanázie jakkoliv souvisí s odstraňováním politických odpůrců a "nepohodlných lidí"... Ale no tak! Ukažte mi jedinou zemi v celé historii lidstva, kdy se tohle stalo. Kdykoliv, kdy začaly vládnoucí vrstvy likvidovat své odpůrce, dělaly to naprosto veřejně a všem na očích. Žádnou eutanázii k tomu nikdy nepotřebovaly. Nebo si fakt milý pane autore myslíte, že kdyby chtěl někdo nechat někoho odstranit, bude to toho investovat tuny času, peněz a energie, aby to celé "zakamufloval" jako chtěnou eutanázii? Aha.

Pan Šafr nezodpovědně a povrchně "rozebral" problém fyzického a psychického utrpení, nežádoucího udržování nemocného v bolesti a možnost volby trpícího a jeho blízkých utrpení důstojně ukončit. Vybrat si k demonstraci tragédii známých osobností pak nesvědčí o slušnosti a kulturnosti autora.

Pane Šafře, nepište o problematice, o níž víte prd a máte jen svůj názor. K tomu nejste kompetentní!

Článek pro věřící. Já jako ateistka jsem rozhodně pro eutanazii.

Jsme tak zaostalá společnost, že o tom nejsme schopni ani v politice diskutovat.

Pak budeme mít stále podobné případy jako ty dva pány, a mnohé další, které se mediálně nepropírají, protože jde o obyčejné lidi.

Život je to nejcennější, ale někdy může být nesnesitelný.

A i kdyby to byla jen únava ze života, autorovi je do toho houby. Nikdo nemůže hodnotit, nebo stanovit, jak nesnesitelná je bolest duše. Eutanazie je asistovaná sebevražda. Aby se nemohla zvrtnout a nezůstala na půl cesty, nebyla bolestivá, nedůstojná a nezatahovala do děje zbytečně jiné lidi, proto je asistovaná. Je to sebevražda, žádné zabití.

Vážený autore. Vy proste Boha, já prosím zákonodárce - Bude-li můj život pro mě nadále k nežití, ať mohu použít legálně možnost odejít s co nejmenší bolestí. Nemusí to být aplikováno lékařem, může mi být poskytnuto něco, co si vezmu sama. Nebude se Vám mé přirovnání líbit, ale když se mi trápí kamarád pes, mohu mu pomoci (i když to těžce ořvu), na člověka se musím koukat, jak se trápí. Vám nechť poskytuje útěchu Bůh, nám, jinak smýšlejícím, přejte náš rozum.

Já myslím, že legalizace eutanazie se diskutuje dost okrajově v souvislosti s těmito případy, ten psycholog kromě toho pravděpodobně nespáchal sebevraždu z důvodu, pro které je eutanazie požadována...Eutanazie by měla v současné době velmi negativní důsledky, legitimní je samozřejmě diskuse o tom do kdy udržovat člověka na přístrojích apod....U Martina Fendrycha jako humanisty (a křesťana) jeho přístup, pokud je citován správně, velmi překvapuje

Jádro celé diskuze o eutanazii je v tom zabránit její zneužití.Myslím si že společnost zcela určitě najde způsoby jek tomu zabránit.Problém jak poznat člověka ve své bolesti svéprávného od člověka který už není schopen reálně posuzovat svůj zdravotní stav je možné posoudit nezávislou komisí vytvořenou u každého soudu.Když rodina žádá o zbavení svépravnosti seniora který má těžkého Alzhaimra a nepoznává okolí a nakonec i je a nechá o umístit do ústavu také nemá výčitky že ho vlastně odstranili proti jeho vůli že svého života.Nemohl se rozhodnout svobodně,taktéž člověk upoutaný dlouhodobě nemocný a nemohoucí odkázaný na pomoc svého okolí je bolestmi omezován ve svém rozhodování o tom co je a co není svoboda v jeho rozhodnutí ukončit svůj život.

Jisté je že v této věci nikdy nenajdete adekvátní odpověď v tom kterém případě.Jestliže necháme umistít člověka který se chce zabít do blázince tak z něho uděláte opravdového blázna v tom asi řešení nebude.Lékaři na kterých by ležela hlavní zátěž odpovědnosti jsou také jenom lidi a rozhodnutí o tom zbavit člověka života nemůže být jen na nich.Bude to problém ale ne neřešitelný.

Nesnesitelnost bytí je v rukou každého člověka.

no tak budou dále lidi skákat pod vlak, z okna, z mostu, brát prášky, střílet se, protože jim bude někdo tak uvědomělý, vnucovat fyzikou nebo duševní nesnesitelnou bolest...asi autorovi nikdy neumírali rodiče rok na rakovinu a nemusel se beznadějně koukat jak trpí.......

Pane Šafr, jednoznačně s vámi souhlasím a děkuji za skvělý rozbor výbušného tématu. Se svobodou v myšlení a konání nám byla dána také možnost o pseudorozhodování o vlastním životě. Zvýšené sebevědomí, strach a hlavně neznalost o vziku života, potažmo jeho konci, smrti, vede současného člověka k takovémuto uvažování. Nuvědomuje si, že spoluúčastí lékaře, nebo jiné osoby na své smrti sobecky zavazuje dotyčné na amorálnosti svého jednání. V jedné diskusi odpůrce eutanazie navrhoval, aby si příznivci eutanazie dobrovolně odepřeli na několik dní vodu a jídlo; jenže to se nikomu moc nechce, zbabělost a podvědomé lpění na životě jim to nedovolí. Obávám se, že současná nálada ve společnosti tomu nahrává a dříve nebo později bude uzákonění schváleno. Následky budou hrozivé.