Ze vzniku Československa se vytváří uměle naše národní identita. Tou ale opravdu není. První republika je jen jedna z etap naší historie. A nepřinesla nic tak pozitivního. Snad jen prvních 10 let své existence. A o ryzí křišťálové demokracii se rozhodně ještě nedá mluvit. A naše dějiny nevznikly v roce 1918. Češi jsou na mapě Evropy přes tisíc let. Byly doby, kdy České království bylo daleko významnějším státem než kdykoli za republiky. Vznik ČSR nám Čechům přinesl samostatnou státnost, tu ale nemají třeba ani Skoti v rámci UK. Touha po samostatné státnosti je do značné míry projevem nacionalismu a neschopnosti žít s ostatními národy. K demokracii dnešního typu bychom se dostali i při zachování federalizované mnohonárodnostní podunajské monarchie. Mohli bychom se zároveň vyhnout Mnichovské zradě, protektorátu i komunismu. A ekonomicky bychom na tom byli pravděpodobně daleko lépe než dnes. 1918 každopádně není vznik našeho státu, ani osvobození, ani žádný evoluční vrchol. Slováci sice jsou naši bratři, ale my nejsme Čechoslováci, nýbrž Češi. A když už tak Středoevropané. Důvod ke slavení 18.10. též nevidím.
Máte pravdu 18.10. není důvod ke slavení, je to obyčejný den. 28.10. je den naší státnosti, je to den kdy jsme se konečně vymanili z Rakouského vlivu a začali si řídit politiku a vliv podle svého.
Vážený pane Šafr jste blb, ignorant a omezený člověk. V rámci okolních států a národů jsou Češi, Moravané a Slezané nejméně zatížení nacionálním cítěním. Kdyby jste podobné řeči vedl např. v Polsku, asi by vám už žádný stomatolog nepomohl. Člověk který si neváží svého začlenění k své národní příslušnosti a ke svému jazyku, by neměl mít blbé pindy a měl by se odstěhovat kam ho srdce táhne. To že Češi byli za Rakouska, stejně jako za okupace Německem bráni jako občané II. kategorie vám jaksi uniká. Že čeština byla brána jako jazyk spodiny asi taky nevíte. Tak hlavně nevyučujte historii když o ní máte představy na úrovni pěti let.
Okupace a Rakousko-Uhersko je teda rozdíl za okupace jsme opravdu byli bezprávní a utlačování, ale za Rakouska jsme byli jedním z národů monarchie, měli částečnou autonomii vlastní samosprávu a ve srovnání se soudobými státy zde byla na tehdejší dobu demokracie a právní stát. Rakousko mělo své mouchy, ale např. postavení Čechů tam bylo dokonce o chlup lepší než postavení Němců za první republiky.
Nebýt 28.říjen 1918 nebyl by ani listopad 1989 a ani 1. leden 1993. Historie, stejně tak jako civilizace, lidské myšlení i chování je známkou určitého vývoje. Nemůžeme tedy skákat v historii, jak se nám zachce, některé události upozaďovat a jiné vyvyšovat. To vždycky dělají jenom dezinformátoři a demagogové, kteří si vyberou z dějin jenom určitou část a na ní obhajují své pokusy o destabilizaci společnosti a národa ve prospěch svého vlastního zájmu. Český stát v nějaké formě existuje přes 1000 let. A za svou historii měl léta vzestupu a útlumu. Podle logiky autora bychom pak nesměli oslavovat ani Svatého Václava, Karla IV, Husitské hnutí, Legináře a pod. Na každého se přeci v kontextu nynějšího vrcholně superkorektního myšlení vždycky najede ne.
Tohle mohou chtít jen slouhové, kterým je tahle země ukradená. Bez sebemenší hrdosti na svůj národ. No koneckonců o to jde, udělat z nás kolonii, ovce bez vlastního názoru. Od pisálků Fora nelze čekat nic jiného.
Uf to se nám tu Šafr rozjel. Jen jaksi opomněl, že nebýt toho jeho očima odporného Československa, nebylo ani dnešního Česka - co je jeho slovy dobrým a funkčním rámcem našeho společenského a národního života a není zatíženo žádnou kontroverzní historií.
To je jako hledět na umytého, voňavého a sladce vrnícího novorozence a nevnímat všechny ty nepěknosti spojené s porodem. Šafr je klasický k svému státu a národu sebemrskačský levičácký intelektuál, pro nějž je cokoliv neodpovídající aktuálně módnímu neomarx-progresu, špatné, zlé a odsouzení hodné.
A tak popírá to, že i pro ty prý utiskované menšiny byla meziválečná ČSR, proti tomu co bylo v jejich vlastích rájem na zemi, do kterého mnozí z pekla svých vlastí utíkali zachránit si holý život. Že ten dnešní rámec by nebyl bez odporu (ano i krvavého) k odebrání území historického českého státu dle tu či onde žijích menšin a jejich touze připojit se k jejich "vlasti". V to počítaje poválečné vyexpedování Němců, kteří se až na +-3.% skupinu (která v Čechách mohla zůstat) přihlásili k nacistické tezi o vyhlazení českého národa.
Stejně jako Šafr na černo barví historii ČSR, tak na růžovo lakuje společnost po tzv. revoluci r. 1989. Což spíš byla mocensko-majetková dohoda mezi Havlem vedeným "disentem" a komoušskou mocí, které byla za předání moci politické dána moc byznysová. Což ovšem znamenalo zakonzervování bídné komoušské morálky, s čímž se potýkáme dodnes. A to nejen ve vydojení státních bilionů, ale i destrukci morálky. To nemluvě o Šafrově bruselském neomarx-progresu, který je v nenávisti k demokracii s komouši jedna ruka.
Tak takovou nehoráznost může napsat jen velmi špatný novinář. České země byly základnou pro vznik samostatného státu, o povznesení národa a jeho samosprávu usilovaly ty největší osobnosti 19. století. Zde jedním velmi špatným perem chce jeden člověk rozsápat naši tradici, které předcházely slavné děje a hrdinství českých lidí, po kterých následovalo slavné dvacetiletí nového státu, z něhož dodnes můžeme čerpat dobré příklady. Nikdo k oslavám nucen není, je to ale základ naší státnosti a měl by být vštěpován všem dětem už od mládí, protože tam je náš pramen demokracie. Jelikož je nesporné, že na vliv demokratického státu měly základní vliv Češi, kteří ještě podali pomocnou ruku Slovákům, Rusínům i menšinám, umožnili i Němcům základní práva, je 28. říjen pevnou součástí českých dějin. Byli bychom špatní Češi, kdybychom toto datum vymazali z paměti, jak se o to snažili komouši a jak dost s nevděkem k němu přistupují Slováci, kteří by přestali jako národ existovat, nebýt 28. října 1918. Pozbývám zájem o Fórum, .
Autor přece netvrdí, že bychom měli vymazat naši paměť. To je tak, když „Věra Heidlerová“ zásadně čte jenom titulky, někdy perex článku, případně sotva dočte první odstavec.
Svátek by měl zůstat, zrušit by se mělo vyznamenání. Mělo význam když byli vyznamenání lidé kteří se podíleli na vzniku státu, ale dneska má vyznamenání kde kdo. Už si toho nejde ani vážit, je to jako čokoládová medaile z cukrarny
driv to bylo lepsi..pamatuju si jak se netrpelive cekalo kdo dostane z hercu a zpevaku zaslouzileho nebo narodniho umelce. to bylo Rudy pravo vyprodany a u nas v Brne Rovnost.
Lidičky všimli jste si ,že když máme státní svátek naší krásné země , nevidíte skoro nikde na veřejných budovách naše vlajky ? Zato když má svátek Tibet ,tak se vyvěsí ty Tibetské a o těch Ukrajinských stále všude přítomných ani nemluvím Je to naše ostuda a traduje se to už od sametové revoluce a pana presidenta Havla.
A Vy vyvěšujete českou vlajku v naše svátky?. Já jsem na 3.500 sídlišti jediná. Je to ostuda každého z nás, občana ČR. Naše vlajky na veřejných budovách visí vždy, ale občanům, kteří jako ovce pod nátlakem uličních výborů věšeli i sovětské vlajky celých 45 let, ani nenapadne vyvěsit vlajku naši. Tak si nestěžujte, je to jen a jen naše chyba.
Autor by si měl vybrat, jestli bude kritizovat nesplnění práva s,. Němců na sebeurčení (že potom by byl zbytek českých zemí paskvil bez naděje na přežití natož na sebeurčení, je zřemě vedlejší) anebo bude opěvovat ono propojení českého a německého živlu. Připomínám, že na území, které vždy patřilo k českému státu, které jsme Německu nevzali a do kterého se předkové s. Němců přistěhovali zcela dobrovolně.
O nějaké "Švýcarsko" tu nešlo, představitelé sudetských Němců už od 28.10.1918 odmítali (tolik opěvované, když jde o kritiku Čechů) soužití bez ohledu na podmínky. Chtěli stát rozbít na kusy a připojit se k Rakousku či Německu.
Je příznačné, že se v článku dlouze rozepisue o jednotlivých obětech tragických střetů 4.3.1919 (těžko si představit, že se čs. jednotky měly dát bez odporu roztrhat agresívním davem) na úkor faktu, že všichni občané ČSR měli bez ohledu na národnost rovná občanská a demokratická práva, zastoupení v parlamentu a německé strany byly i ve vládách. Prostě hrozné utlačování.
Československo bychom si měli připomenout hlavně proto,že že při všech chybách dokázalo jako jediný středoevropský stát zajistit, rovnost občanů, demokratická práva, vzdělání, kulturu pro všechny, (nějaký numerus clausus pro židy zap rvní republiky neexistoval). Dnes to všechno považujeme za samozřejmé, tehdy šlo o výjimku.
Myslím, že s odstupem času se všechno hodnotí jinak, protože vymírají pamětníci a chybí osobní zkušenost lidí, chybí pocit. Nakonec budeme říkat, že vlastně Monarchie byla fajn. Doteď tady máme důsledky té skvělé masáže RU. Byrokracie, razítko na všechno, co chcete. Školství, kde ještě mnohdy převládá RU model apod. Chybí nám zdravé sebevědomí, protože se neustále rypeme v nějakých neúspěších a nesoustředíme se na to dobré. Máme samostatnou republiku, které si vážme. Je jedno, kdy se slaví svátek, ale myslím, že je to tak v pořádku. Místo fňukani, kňučení a sebehany bychom měli hledat v sobě to, jak výjimečná je naše země. Jedinečný prostor, fauna a flóra....místo blbých keců...
Tak bychom si jedinečný prostor neměli zdevastovat a starat se o ekologii - aby z něj nebyla vybetonovaná začouzená kotlina