Pan Šafr je mladý, tu dobu nezažil a nic nepochopil. Tehdy bylo zhola nemožné naplno prohlásit, že nechceme komunistický režim, i když to byla pravda. Protože by nás nikdo nepodpořil. Uvědomuje si pisatel článku, jaká tehdy byla geopolitická situace? A to, že proces, který směřoval k demokracii musel nutně probíhat po pláštíkem KSČ? Na rozdíl od něj jsem tu dobu zažila, takže vím, o čem mluvím. Kdyby pan Šafr raději mluvil s lidmi, kteří to zažili, udělal by líp a nepsal by možná takové hlouposti. (Film Vlny jsem neviděla, takže nehodnotím.)
Nevím, koho obhajujete (sebe?), nicméně píšete nesmysly...samozřejmě, že bylo možné naplno prohlásit, že nechcete komunistický režim....jen byste šla sedět...a to chápu, že se většině nechtělo (a skutečně důvody některých chápu, to myslím vážně...)..jen si prosím nelžete do kapsy...pan Šafr má stoprocentní pravdu
čím víc času uběhne tím se na to přestane zapomínat a budou se todit různé vypravěčské verze. Co by ale mělo zůstat vytesané do skály je fakt co se dělo poté . Tento národ byl tím komunistickým otroctvím většinově tak morálně zdevastovaný ,že drtivá většina podepsala : protestoval jsem protože jsem byl
V té době i těch osm měsíců stálo za to,zrušená cenzůra,možnost cestovat na západ,svoboda slova,to jsme si před rokem 1968 nedovedli ani představit.To že to nemohlo pokračovat bylo zásluhou kolaborantů Bilaka a spol.společně s velkým bratrem Sovětským svazem.I dnes jsou mezi námi Bilakové kteří by rádi vrátili dobu před rok 1989,jim teď Putin otevřel vrátka a mohou se přestěhovat do Ruska a neotravovat naší společnost.
Myslím si, že to nemusíme s tím sypáním si popela na hlavu vlastní, či na hlavy svých otců a dědů přehánět. Pro mnohé, kteří zažili tvrdé meziválečné a válečné časy, byla komunistická utopie přitažlivá. Cílem byl demokratický socialismus provázený sociálním smírem a sociální spravedlností, nikoli kapitalismus bez přívlastků. Nikoli dravčí společnost, ve které ti silní požírají ty slabé. Ať už je síla či slabost čímkoli. Naše zkušenost byla draze zaplacena a svět se poučil. Snad. Experiment se nepovedl, a zbytek lidstva i skrze naši zkušenost ví, kudy cesta nevede. Pamatuji si na školní fotografie svého otce (ročník 1925). Jeho otec a můj děd učil na Těšínsku děti ze sociálně slabých rodin. Byli to otcovi spolužáci. Ty děti vypadají jinak, než děti dneška. Vypadají nezdravě. Jsou jakoby předčasně zestárlé, mají zapadlé oči, a nepůsobí nijak vesele a šťastně. Možná špatný fotograf .. i když to byl soukromník a profesionál svého oboru. A svému řemeslu se učil za První republiky, nebo dokonce už za K. und K. monarchie. Můj otec ty fotografie nijak nekomentoval. A kritizoval spíš špatné lidi, než špatný systém. Ale i to k existenčním starostem stačilo. Je vůbec zajímavé probrat se domácím archívem a zavzpomínat na to, co bylo. Existuje také syndrom falešné paměti. A sklony idealizovat si to, co ani zdaleka ideální nebylo, ale nějak jsme to přežili.
Konečně Forum24 napsalo něco pravdivého a objektivního.
Ale teď by to chtělo se stejným zápalem pohovořit o současnosti, co a jak dobře nebo blbě dělá současná vládní koalice, jak to udělat, aby u nás bylo líp.
Protože - žijeme současností a můžeme ovlivnit naši budoucnost, naopak to, co se odehrálo před několika desítkami let, už nezměníme.
Současná vláda dělá maximum možného za současné situace. Že se to některým lidem nelíbí je logické, ale zároveň tito lidé nenavrhují funkční alternativu a to je ten problém.
Asi se ani tehdy nedalo postupovat tak rychle jak by si mnozí přáli. Koneckonců i po roce 1989 se postupovalo proti komunistům a to i těm velmi namočeným velmi vstřícně.
Sám Havel, když mluvil na Letné tak tvrdil, že nikdo nemá v úmyslo demontovat socializmus.
Navíc tady neby nikdo, kdo měl s demokracií takové zkušenosti a by ji mohl hodnověrně prosazovat.
V Německu trvala doba nesvobody JEN 12 let. I přesto měli problémy po válce sehnat nenamočené, čisté soudce, státní úředníky a tak byl třeba poradcem Konráda Adenaura bývalý esesák, který třídil lidi do transportů, na soudech soudili ti, co soudili i za 3.říše, prezidentem soudu byl až do 70.let býv.člen NSDAP.
U nás trvala doba nesvobody 40 let. V roce 89 tady bylo 1.700.000 členů a kandidátů KSČ, kde vzít ty čisté a podborníky?
Navíc zničené Německo bylo odměněno Marshallovým plánem, který způsobil hospodářský zázrak.....ten se u nás nekonal.
Obecný názor před invazí byl " nás s to netýká, to se komouši perou mezi sebou ".
To že se národ postavil proti okupaci byl proto, že okupanti ztelesňovali zvrhlý komunismus proti kterému se dvacel let nikdo neodvážil protestovat ani doma pod peřinou a najednou tady možnost komoušům zavařit a na jejich sovětské " vzory" plivnut a konečně si ulevit.
Tragický propadák je tenhle článek. Pan Šafr si hraje na moudrého a vševědoucího. On v té době nežil, já ano. Co si myslí, že se mohlo za těch pár měsíců stihnout, od začátku Pražského jara do okupace? Pro nás tehdy mladé to bylo jako závan svěžího vzduchu - zrušení cenzury, volné cestování na Západ, založení KAN ... A po vpádu vojsk byli ti rozhlasoví reportéři hlavním zdrojem zpráv, všichni měli rozhlas puštěný. Takže prosím, nad nikoho se nepovyšujte. To se to dělá chytrým, když už 35 let žijeme ve svobodě!
Naopak. Článek přesně vystihuje, co se tehdy dělo. I já jsem pamětníkem. A dodnes mne fascinuje naivita mnoha lidí, kteří si mysleli, že přichází doba svobody. Pamatuji si, jak jsem již v létě 1967 říkal kamarádům, kteří nadávali na komunistickou neschopnost: "Hoši, ještě budeme vzpomínat na blahá léta za Antonína Novotného!" A skutečně, je to až legrační, jak se dodnes vzpomíná na ty "zlaté šedesátky", kdy docházelo k mírnému uvolnění, které pak vyvrcholilo osmašedesátým.
Ale komunisté jsou nepoučitelní, zvláštní kapitolu by si zasloužily představy tzv. reformních komunistů po převratu 1989 o tom, jak se bude vyvíjet politický systém naší republiky. Chtěli zase jen pokračovat v tom, co jim bylo 1968 přerušeno! Naštěstí svět už šel jinam, zásadní význam mělo sjednocení Německa, které bez průtahů přeorientovalo bývalou NDR o 180°; a ostatní bývalé sovětské satelity musely následovat.
Byl to jen boj komoušů o moc. Lidové masy jim jen posloužily. Místo, aby naši soudruzi pro lidi vyjednali v Moskvě stejné uvolnění například v soukromničení (jako měli v NDR, Polsku či Maďarsku) nebo cestování (jako měli v Jugoslávii) atd. dosáhli jen normalizace a masové emigrace. Kdoví, zda to celé nebyl i záměr soudruhů z Moskvy, nechat naše naivní soudruhy dělat nesmyslný sociálismus s lidským xichtem, aby měli důvod konečně k nám usadit svá vojska.
Odkaz
Soudruzi byli pod tlakem z Ruska, ale i zdola...spisovatelé, veřejnost, novináři.....
Je to napsáno hodně tvrdě, ale v zásadě pravdivě.
Každopádně já bych řekl, že jinak to v roce 1968 ani udělat nešlo. Nešlo hned svrhnout KSČ a vyhlásit svobodné volby. To by k nám Brežnev vyslal armádu už někdy v dubnu nebo květnu. Dá se tedy říct, že situace neměla žádné řešení.
To bylo možné až o 20 let později.
Ano, díky sv.Janu Pavlu II. a Ronaldu Reaganovi.