V Hradci Kralove byly v te dobe na ulicich hydranty s pitnou vodou, jinak pitna voda skoro nikde nebyla. Kdyz prijeli polaci, nabirali u tech hydrantu vodu. Jeste s jednim kamaradem jsme vsechny hydranty v Hradci uzavreli. Uzavery byly pod litinovymi poklopy as v hloubce jednoho metru a slo to pomerne lehce. Polaci byli bez vody. Museli slibit, ze se budou slusne chovat a pak vodu dostaji. Musim rict, ze polaci v Hradci a okoli, pokud vim, ani jednou nevystrelili!
Zajímalo by mne ,jak se komouši pomstili veliteli Turnovské posádky.Oni ti hnusi,neodpustili nikomu nic a mstili se.
Celou turnovskou posádku převeleli do Uherského Hradiště. Později pak velitelé byli degradování a museli opustit armádu. Protože však měly vazby na Turnovsko (rodiny apod.), hledali si civilní zaměstnání v okolí Turnova. Pracovali v JZD, na lince v Liazu Mnichovo Hradiště. Plk. Jareš myslím jezdil náklaďákem.
Perličkou bylo, že když po čase střídala Polskou armádu armáda Sovětská, tak aby Sověti demonstrovali svoji sílu a budili tak hrůzu proti případným protestujícím proti okupaci, jezdili těžkou technikou v ulicích Turnova. Jenže jim to nějak nevyšlo a jedním z mobilních odpalovačů raket najeli do domu v dnešní Hluboké ulici, který pobořili. Paradoxně v něm bydlela předsedkyně místního spolku Československo–sovětského přátelství.