No, to, jaký hnus byla padesátá léta a co následovalo po srpnu 1968, nás ČT informovala a informuje dost, a nutno říci, že kvalitně. Viz pořady jako České století, pořady o politických procesech, kolektivizace... I rozdělení Československa bylo vzpomenuto - paní Saskia Burešová popsala, jakou zodpovědnost vůči divákům cítila, když vznik dvou států, České republiky a Slovenské republiky, měla divákům ohlásit v živém vysílání. Ale já jsem si připomněla ještě něco jiného. Noblesu a kultivovanost v době dvaceti let normalizace, kdy vznikaly filmy a seriály jako F. L. Věk, Píseň pro Rudolfa III., Cirkus Humberto... A jak umělci a komentátoři dokázali dát najevo, co si o tom okupačním režimu myslí. Vždyť Hovory H, Návštěvní dny Šimka a Grossmanna, představení divadla SEMAFOR - to vše je nezapomenutelné. A dokázali se obejít bez oplzlostí, urážek a vulgarit. Tohle totiž v současné televizi postrádám. A že začíná být znovu hlásnou troubou vlády a režimu, to vidí snad i absolvent školy stižené inkluzí. Stačí si připomenout prezidentskou kampaň. Jak stranila panu generálovi a jak neobjektivní byla vůči panu Babišovi, to se přehlédnout nedalo. A to, co v přímém přenosu předvádí parlament, se nedá pojmenovat jinak než hnus. Znásilnění ústavy ve jménu šetření - samozřejmě nejdříve na důchodcích a děvčatech za poštovními přepážkami, samolibost a nabubřelost vlády a pohrdání těmi, kdo mají jiný názor, to vše nám naše slavná ČT nyní předkládá plnými hrstmi. Takže sorry, ale i tohle srovnávám.