Tři moji prarodiči umřeli po vleklé léčbě. Babička byla dementní a nemohla nám tak sdělit co by si přála, ale poslední měsic už jí jen udržovali na přístrojích než to tělo definitivně vzdá. Oba dědové trpěli rakovinou. Až do jejich hořkého konce, kdy je rakovina sežrala na pouhý stín, byli oba dokonale při smyslech a prosili, abychom ukončili jejich trápení. Nemělo smysl pokračovat v životě, léčba nebyla již možná, ale protože je to tak jak to je, ukončit jejich trápení nebylo možné. Jsem pro eutanazii, protože tohle si nikdo nezaslouží.
Je hodně snadné mluvit o tom, že člověk má právo ukončit život, ať už svůj, nebo svých drahých.
Otázka nezní, zda euthanazie ano, nebo ne.. Ale - jste ochotni Vy sami vypnout přístroje svým blízkým, otci, matce, dítěti.. ? Jste Vy sami ochotni vpravit jim do těla látku, která je usmrtí? Pokud ne, nežádejte to po lékařích, kteří si zvolili profesi těch, co život zachraňují, nikoli končí.
Mnohem více se věnujme rozvoji a dostupnosti paliativní péče, aby člověk odcházel s důstojností.
Jsem pro to, aby člověk měl možnost si tuto látku vpravit do těla sám. Představuji si to tak, že mi na mou žádost buď bude prostředek podán v nějaké perorální podobě - a já si ho sama spolknu, nebo mi bude zavedena infuze do žíly a já si ji sama spustím. A bude mi umožněno odejít tehdy, kdy už mi život bude přinášet více utrpení než potěšení. Nechci zbytečně trpět a nechci, aby mne moji blízcí museli vidět trpět. Když můj pes dostal nevyléčitelnou rakovinu, také jsem ho trpět nenechala. Bylo by to nemilosrdné. Chci mít stejnou možnost zemřít v klidu a bez bolesti, jako měl můj pes.
Plno prázdných slov o něčem co autor jednou bude s velkou pravděpodobností sám řešit na konci svého života. Smrt je jediná jistota a rozhodovat by si o ní měl člověk důsledně sám. Jediné s čím souhlasím je nastavit pravidla.
99,9 % o své smrti nerozhoduje a nikdy v dějinách celého lidstva nerozhodovalo. A co je dobré a dlouhodobě funguje nebývá správné měnit - protože ta změna je v takových případech vždy jen k horšímu
Ráda bych o svém konci rozhodla sama. A nevidím nic hezkého na tom ležet v nemocnici s hadičkami a čekat na konec. Naše zdravotnictví není na takové úrovni,aby zajistilo důstojný odchod. Někdy jen prodlužují utrpení jak pacienta tak rodiny. Jednoznačně jsem jak pro eutanazii,tak i pro trest smrti.
Hezka akademicka uvaha napsana na zaklade toho, ze autor nema zadnou osobni zkusenost s devastacni chronickou bolesti.
Vazeny pane, kdyz uz si vybirate vhodny zeleznicni
prejezd jako jedine reseni nekonciciho utrpeni, napadne vas jak by byla euthanasie - dobra smrt fajn
jako dustojnejsi rozlouceni.
Proc ma proboha o mem zivote rozhodovat vrchnost, zijeme v samoderzavi? Je to lobbismus farmaceutickeho prumyslu ktery tim padem prichazi
o staleho zakaznika?
Dle meho by DIY sada s navodem mela byt dostupna v kazde drogerii. Stal bych prvni ve ftonte.
Umím si představit situaci kdy by to bylo namístě ale bojím se, že to otevře cestu k tomu, že se společnost začne zbavovat lidí kteří prostě nevyhovují.
V Kanadě to už tak víceméně funguje.
Souhlasím s celým článkem bez výhrad. A ještě bych dodala vlastní argument. Dát do rukou kohokoli právo na usmrcení jeho bližního je příliš velká morální zátěž. Kdyby se jednou jedinkrat dopustil chyby,stal by se vrahem. A k tomu by byl pověřen námi,celou společností. I na nás by byl stín viny.
Především se ale důrazně ohrazují proti smrti z rukou lékaře. Ať si laskavě příznivci eutanazie vyškolí své vlastní utracovače. Pak to bude podobná "legrace* jako v USA,kde občas nemají jak píchnout terminální injekcí odsouzencům k smrti
Za takú znôšku účelových protiargumentov by sa nehanbil ani Václav Klaus. O čom chce vlastne pán Šafr viesť debatu, keď jej problematiku dopredu označuje za zneužiteľnú a teda vo svojom dôsledku neprijateľnú?! Absurdné cvičenie na tému “keď sa mi niečo nepáči, nájdem si tisíc dôvodov, prečo je to zlé".
V bohaté a technicky hodně vyspělé společnosti by mohla žít jen hlava, tedy mozek člověka, s nehybným tělem ve virtuální realitě s plnou obsluhou AI.
Zatímco v chudých společnostech se rodiny zbavují postižených dětí vyhozením na ulici...
Když už jsem si nemohl zvolit narození,nebo spíš nenarození,bylo to o mě beze mě,tak aspoň smrt ano.Pokud by na to přišlo. Tento článek je jen milion zbytečných slov.