O "Dceři národa " jsem slyšela vyprávět jako malá, o tom, jak ji malichernost a malost měšťácké společnosti zničily.
Moje babička, a pak i maminka bydlely v dnes již zbořeném domě v Poděbradech, kde chvíli nešťastná Zdeňka Havlíčková žila. Na domě byla pamětní deska, tu si pamatuji.
Zajímavý článek. O tom se nikdy moc nepsalo a vůbec neučilo. Doklad o pokrytectví společnosti a o pravdivosti úsloví "z ideálu do kanálu".
Snímek Dcera národa byla radost tocit, jiz mel premieru a snad se bude libit. Osud Zdenky tak radostny nebyl, zaslouzi si pripomenuti.&
Pardon, ale já osobně se na snímek, kde Zdeňka převrací oči a říká "Neasi" (typický výraz dnešní mladé generace) koukat nehodlám. Nevyžaduji jazyk 19. století, ale co je moc, to je příliš.