Paní nebo slečna je evidentně aktivistka a celou věc trochu dramatizuje. Osobně mám s Vietnamci dobré zkušenosti a myslím, že i Češi se na ně dívají pozitivněji než na jiná etnika. Taky mi vadí buranství některých Čechů, kteří Vietnamcům např. tykají, v tomto opravdu máme dost mezery. Na druhou stranu musím říct, že ta asimilace Vietnamců taky asi není tak bezproblémová, jak se autorka snaží naznačit. Např. mě trochu zaráží, proč se dosud tak separují, ono to může vzbuzovat dojem, že něco chtějí před majoritní společností skrývat. S Vietnemci občas pracuji a můžu říct, že někdy ta spolupráce dost drhne. Za prvé není samozřejmostí, že by všichni Vietnamci mluvili perfektně česky, někdy je neřešitelný problém se vůbec domluvit, naštěstí se mezi nimi najde nějaký, který česky umí, to je pak výhra. Na druhou stranu Češi umí ocenit, že Vietnamci nejsou agresivní, jsou pracovití a zdvořilí, na rozdíl od jiných, co k nám přicházejí. Proto bych autorce snad jen poradil, že největší chybou v soužití by bylo začít hledat nějaké nesmyslné problémy, oni jsou Češi totiž někdy dost svéhlaví a nemají rádi, když jim někdo něco diktuje, to by se pak i to bezproblémové soužití mohlo zvrtnout.

Ne, opravdu Vietnamcům netykám, nemluvím o nich jako o Čongách, či vietvích. Když jdu nakupovat do včerky, řeknu normálně, jdu k vietnamkám (vlastní ji dvě sestry). Samozřejmě, že mezi námi jsou nestále určité kulturní rozdíly, Vietnamci si dost drží tu svou komunitu, ale to se dá zvládnout bez urážek a dehonestování. Jen jedna věc mě trochu zaráží. O Vietnamcích se říká, že hodně lpí na tom, aby se jejich děti dobře učily a měly tak lepší život než oni na tržnicích a večerkách. A taky jo. Chodí na gymnázia, potkáte je na vysokých školách, ale pak......jako by se po nich zem slehla. Možná o někom víte, ale já neviděla jediného učitele, lékaře, právníka, ekonoma vietnamského původu. Docela mi vrtá hlavou, kde jsou, protože ti co sem přišli nebo se tu začátkem 90. let narodili, už musejí být dávno vystudovaní.

Milá slečno THUY NGUYEN - to vy jste se svobodně rozhodli žít v této zemi a to je jako s manželstvím - v dobrém i zlém. Já osobně proti Asiatům nic nemám, což mohu dokázat tím, že mám děti napůl Asiaty🙂 S výrazy typu koupil jsem si jídlo u čonka mi chodí moje napůl asijské děti ze školy - ode mě to nemají a vždycky se jim snažím vysvětlit, že takhle by mluvit neměly a to nejsem ani omylem nějaký pošahaný lidskoprávní aktivista. Chce to čas - ani Řím nepostavili za den. Vyrostla jste tady, tak byste měla chápat, jací jsme i to, že jiní nebudeme. Mám přes 2000let negativních zkušeností s příchozími etniky a národy a každý kdo k nám kdy přišel ať už se zbraní v ruce nebo bez tak se snažil to tady vyrabovat nebo se na nás přiživit - máme zakořeněnou nedůvěru k skupinám cizinců ať už přichází odkudkoli a jsem moc rád, že to tak je. Buďte rádi, že vás Češi vnímají o několik příček pozitivněji, než cikány, kteří tady žijí už přes 500let a z soužití s většinou z nich je pro nás doslova peklo na zemi a jediné, co s nimi máme společné jsou životní funkce. Vy Vietnamci jste na dobré cestě, ale žijete tady krátce - bude trvat pár generací, než se s tím Češi úplně srovnají a generaci vašich rodičů a prarodičů nepočítejte - většina z nich neumí česky ani dobrý den a tím k žádné integraci mezi nimi a námi nedošlo, teprve vy jste první generace!!! Je to podobné jako můj vztah se švagrovou - nemám s ní špatné vztahy - nemám s ní totiž žádné vztahy, protože neumí ani slovo česky a já umím jen česky. Teprve vy můžete mluvit za 30let o soužití - vaši rodiče tu byli jen na dlouhé návštěvě...