Pravidelně se tu objevují články o tom, jak že ta vojna za komunistů byla hrozná. Ano, procházka růžovou zahradou to nebyla. V tak velkém kolektivu který je neustále spolu se vždy objeví nějaké třecí plochy. Chytří a slušní se rychle naučí respektovat druhé a nemají žádné problémy. Horší jsou ti druzí, lidé zlí, všelijak narušení kteří si okamžitě vytipují někoho slabšího a už to jede. Pak musí ti slušní těm neslušným vysvětlit, že toto se nedělá. Je a bude to vždy o lidech. My jsme tam museli ale dnešní mládež už nemusí. Tak co by tam lezli, ať to obstará profi armáda. Stále se buduje a tak netrpělivě čekám, že nějakou uvidím.

ZVS za sebou mám a v normálním státě bych asi nebyl proti, ale problém je se současnými politiky, kteří jsou schopni a ochotni nechat kvůli nějaké pošahané ideologii vyhladit půlku národa - vezměte si ty nešťastné Ukrajince, které evropská i tamní věrchuška nechá s naprostým klidem pochcípat v opakujících se obklíčeních.

Nikdy jsem neměl rád komunisty, ale pravda je, že ti přes obrovské veřejné náklady na armádu nikdy ČSLA nenechli zatáhnout do žádné války (až na pár dobrovolníků v Koreji).

Myslím, že taková kombinace branného výcviku a vojny v délce 6 měsíců by nikomu neuškodila. Problém je v tom, že až na četné výjimky je většina hochů silně zhýčkaná a rozmazlená, maminky je vozí do školy a většina z nich má psychické problémy.

Holt lehká doba rodí slabé jedince.

A co třeba mít z poměrné části roboty v armádě. Všude se to machruje s umělou inteligencí a robotizací. Skutek však utek. Armáda ČR by bránila své území, obnovila by se pohraniční obrana, k tomu i infrastruktura, it specialisté pro systémy, lékaři, vědci, záchranné složky a další profese. 2 - 3 % HDP na armádu a kupování nesmyslného šrotu mi připadá úplně mimo. S přáním národního i světového míru. Václav Kovalčík, Zlín

Sloužil jsem 1966 - 1968. u bachmačů v Olomouci. V srpnu nás přepadla "spřátelená ráže". Zažil jsem to co bylo před tím i potom. Potom papaláši nevěděli co bude, krásná vojna. Šikana, no asi tak 5% z toho, co tady uvádíte. Jistě, panáci si chtěli dělat co je napadlo, třeba správce posádky nějaký Rus Vasil Rusín. Kapitola sama pro sebe. Po pravdě, na nás neměl! Jde o to, držet partu a nedat se spolu. A to naučí jen něco jako vojna. Jsem v záloze již 57 roků a stále se spolu scházíme. Tedy, je pravda, že hodně řídneme, ale i po takové době o sobě víme! Myslím si, že vtom je ta přednost vojny. Naučit kolegy tahat za stejnou nit, ale za stejný konec té nitě. Ne každý jinam, to nikam nevede. A k tématu povinné vojny, já jsem jednomyslně pro!!! Nemusí být ty dva roky, možná by stačil 1 rok, ale záleží na kvalitě toho výcviku. Nás vojna nenaučila nic z té pravé vojny, ale to je tí zařazením. Já nemohl jinam, měl jsem prý strýce v USA. No betalná kravina. Armáda toho o nás věděla víc než my sami. Takhle by to vypadat nemělo. Ale ovládat zbraň, atd, by nikomu neuškodilo.

U našeho praporu kontrolovali vojáci z povolání jednak činnost od budíčku do začátku zaměstnání a pak večer od konce zaměstnání do večerky. Kontrolovali, zda jsme všichni ráno vyběhli na rozcvičku, zda jsme přítomni při sledování televizních novin a zda jsme všichni na nástupu na chodbě před večerkou.

Zažil jsem řešení šikany, byl to takzvaný bubeník provedený na mladším vojákovi. Soud s šikanistou byl veřejný, v útvarovém kině a dotyčný dostal kriminál v Sabinově. Po propuštění z basy to byl nejukázněnější voják na světě.

Otázka je, jestli to byl skutečný organizátor šikany.

Povinná vojna v tomto zkorumpovaném státě? Absolvovali by ji pouze děti chudých, bohatší by si to uplatili a nebo by své mazánky poslali někam do zahraničí. Vyvolalo by to jen další rozdělení společnosti.