Pardon, od roku1964 do roku 1989 čili za 25 let umřel 3843 VZS, čili 154 vojáků ročně. V tom jsou zahrnuty dopravní nehody, návraty z vycházek v opilém stavu při nízkých teplotách, zdravotní komplikace, nedbalost při zacházení se zbraní a samozřejmě šikana.

Kolik civilistů v dnešní době ročně zahyne při dopravních nehodách, opileckých procházkách při nízkých teplotách, na zdravotní komplikace, nedbalost při zacházení s legálně drženou zbraní (myslivci, policisté, vojáci z povolání sloužící v AČR např.), v důsledku šikany na pracovištích ( ta se děje za každého režimu ať ze strany nadřízených, tak ze strany spolupracovníků a velmi těžce se odhaluje)? Zkuste se nad tím zamyslet a vyjádřit to procentuálně - velikost ztrát / velikost armády a velikost ztrát / velikost populace. Takhle můžete pokračovat v pitvání podle způsobu umrtí a podobně. Lidi se chovají stejně, ať je to v takovém, nebo makovém režimu a jakékoliv situaci. Prostě člověk je tvor inteligentní, ale lidi jsou stádo blbců.

Samozřejmě nemohu posoudit, jaké to bylo za komunistů. Já už byl jen na rok v druhé půlce 90. let v Jihlavě na Pístově. Tam víceméně žádná šikana nebyla, měl jsem štěstí na 5. rotu, kde se sice makalo a běhalo a posilovalo, ale gumy nás nijak přehnaně nebuzerovaly. Vzpomínám na kapitána Schimanskeho , který byl skvělý velitel a téměř všechno dělal s námi.

U útvaru ve Slaném se nějaká šikana vyskytovala, mazáci to stále ještě zkoušeli, ale jelikož jsem byl o dva roky starší než většina z nich, snad už i chytřejší a životně malinko zkušenější, tak v té době už neměli reakci na asertivní chování...

Dobrý den.

Sloužil jsem u ¨"tankánů" v Janovicích nad Úhlavou 1982 - 84. Byl jsem tam proto, že táta byl "osnmašedesátník" a já měl ve škole "vzpurné názory", Kdo zná tuto dobu ví, že se říkalo: "Janovice nikdy více, radši kulku do palice". Když jsem v Písku seděl v hospodě a zapíjel odchod na vojnu, přišli na vycházku záklaďáci. Pochopili že jdu na vojnu a ptali se kam. Když jsem odpověděl, beze slova se obrátili a odešli.

Za mé dva roky dva smrťáky a několik těžkých zranění. Jak zde již uvedl jiný přispěvatel, možná počet smrtí v armádě nebyl větší než v civilní sféře, ale z mého pohledu prostě navíc. Jde jen o to, že to bylo prostředí, kde vznikalo více rizikových situací (ať fyzicky, nebo psychicky) než jinde a nebyl na to brán zřetel.

To, že si chlapi vypráví o vojně humorně, je stejné, jako když lidé vzpomínají na minulost. Jeden psycholog, po nějaké formě zkoumání řekl: "Průměrná lidská historická plná paměť trvá zhruba 7 let. Poté už je vše lepší než přítomnost, protože člověk nerad vzpomíná na vlastní bolest".

Souhlasím i s tím, že vojna mohla klukovi zprostředkovat přechod v muže. To by ovšem, pokud by na to společnost myslela, šlo i jinými způsoby. Rozhodně na to nabyly potřeba dva roky. Naši mazáci a supráci se chovali tak, jako kdyby všechen řád, získaný v prvním roce zcela záměrně zapomněli. Ne všichni, ale většina.

Hezký den.

To co tady píšete jsou kraviny. Jen mladým lidem vymyvate mozky. Nechcete se podívat, jak to vypadalo a dodnes vypadá v západních a hlavně americké armádě s tou šikanou. A ztráty jsou i v civilním životě. Selže technika , někdo nedodrží určitá pravidla a je průser, tak nehazejte na komouše jen to nejhorší. Né že bych je měl nějak v lásce. Dneska se dějí možná i horší prasárny než tenkrát. A to by nás mělo zajímat víc než to co bylo....

Musím se rovněž vyhradit proti hloupému článku autora. Soudruhy nemusím, ale na vojně byla především šikana. A to bez výjimky politické příslušnosti nebo vyznání. V naší četě se zastřelil jeden člověk. Tyto případy byli většinou z důvodů slabé psychiky lidí, kteří spráchali sebevraždu. Tento to udělal pro prozchod se svojí dívkou. Je potřeba si uvědomit, že na vojnu byla odvedena většina mužské populace, takže toto číslo není podle mě za toto období vůbec vysoké.Je mi jich samozřejmě líto. Škoda každého kluka.

A vy pane pisálku dělejte raději něco, co pro tuto zemi bude užitečnější.

Zeptám se autora, zda byl na vojně, o které se pokusil napsat článek? Výcvik byl i tehdy a týkal se všech. Pro pobavení mazáků, se sháněli cigarety, rajóny navíc, ale nikoho jsem neviděl za ty 2 roky cvičit na cvičáku pro pobavení mazáků. Ti slabší kusy to měli těžké právě odpoledne na kasárnách, kde nebyl dohled lampasáků. Určitě se stalo, že nějaký frajtr dostal k jednoduchému výcviku nováčky a dal jim okusit mazáckou vojnu, tohle u nás na útvaru nebylo. Mimo zastřeleného devéťáka na kontrole muničáku v jednu v noci, nebyl smrtelný případ. Postřelení jednou, pády, skoky z V3S dost často.