Myslím si,že nikomu z nás ta vojna neuškodila,spíš naopak.A co stýče njaké té šikany tak samozřejmě byla,někde víc,někde míň a ať mi nikdo netvrdí že teď není.Pokud jde o mne,zavedl bych to těm mladejm okamžitě,aby se naučili slušnému chování a vážit si jeden druhého.

Neznám toho kdo tohle psal, ale nepamatuju si kde umírali po stovkách. Za dva roky jsem zažil dva smrťáky a oba byly kvůli chlastu. S výcvikem a vojnou neměli, kro toho, že to byli záklaďáci nic společného. No že bychom trpěli, no možná nějaký mamánek si pobrečel, ale šikana byla přifouknutá legenda a ti co o ní mluvili, ji většinou ani nezažili. Občas byly úkoly od mazáků na hraně nebo lehce za hranou, ale většinou se to dalo s trochou sebezapření vydržet. Sloužil jsem u dělostřelectva u tažených houfnic ještě po Němcích, později jsme dostali DANY a druhý rok jsem byl u průzkumníků. Za vojnu jsem přibral skoro 20 kilo a jídlo rozhodně nebyla slabá stránka vojny.

Takže za mne nebyla to dovolená, ale žádná tragédie.

Ano vojna byla akarna. byl jsem na slovensku na letišti jako technik, kde velitel sdělil, že na prvním místě je slovák, potom pauza a čech potom pauza madar a poslední rom. Tak se udělovaly opuštěky atd. Jinak ale se scházíme a vzpomínáme. první rok pakarna ale druhý rok zbytečné. Rozdíl kdo byl v SSM nebo KSC jsme nepozorovali. Po odchodu byl masakr na muničáku, když prvnáci snědli oběd veliteli . Když se vrátil velitel který zaváděl stráž tak je postřílel, nakonec si vzal život také. zustal jen ten co byl na stráži.

Vážení diskutéři!

Když tak pročítám ty příspěvky, tak se docela bavím. Některré jsou docela rozumný ale většina jsou pěkně přitroblé. Sám jsem sloužil na vojně dva roky, první rok jako řidič tanku na školním praporu a druhý rok jako řidič tanku instruktor tamtéž. V prvním roce byla výuka velice široká, nejen řízení tanku, ale i o zbraních a o minách, používání ochraných prostředků, rozborka a zborka samopalu, pistole i o jiných zbraních. Museli jsme znát nejen řízení tanku, ale i jeho zbraňovou výbavu, jeho ovládání. Museli jsme znát jak nabít kanon, zaměřit jej na cíl a vystřelit, to samé s kulometem. Museli jsme ovládat radiostanici a pomocí ní navázat spojení. A ještě spoustu další činnosti, kdybych měl vše vypsat, tak by mi článek nestačil. Na vojně jsem navázal spoustu přátelství s klukama, které jsem dříve neznal, některá trvají dodnes a to jsem na vojně byl v letech 66- 68. Vše co jsem se naučil si do dneška pamatuji. Na vojně bylo spousta legrace ale i sposta tvrdé práce. Důraz byl i na disciplínu, protože to byla vojna a ta má svůj řád, není to žádný spolek svobodných holek. Kdyby náhodou šlo do tuhého uměli bychom si poradit. A co vy mamánkové? Nejste na nic takového připraveni a při prvním výstřelu za zadkem máte plné kalhoty. A nespoléhejte na profi armádu. Pokud by k něčemu opravdu došlo bude všeobecná mobilizace, jestli nevíte co to je, to byste rukovali chlapečci a co tam budete potom dělat? Budete jenom živé terče a budete odkázáni sami na sebe a také na kamarády. Přemýšlejte o tom, to už není žádná legrace, ale jde o kejhák. Takže něco málo znát neškodí!

Opravdu pakárna???Já tam byl a u železničního vojska,nástupce PTP,88-90.Mam hezké vzpomínky a vím,že ta zkušenost-vojna,byla k nezaplacení,vím jací kluci jsme byli na začátku a jak podstatně dospělejši jsme odchazeli,svét by byl jiný,kdyby taková vojna byla ve všech státech i dnes,chlapi by nebyli zhyčkani,zženštili a namachrovani,jako jsou dnes,ale nemá smysl to vyprávět těm,co nezažili,nebo na vojné nuspéli a probrečeli ji.

Byl jsem na vojne za nejhlubsi totality 1959 az 1961 u motorizovane pechoty v Benesove u Prahy. A dovetek byl - tam je vojna pro vrahy. Jasne buzerace ze strany mazaku tam byla, ale zase tak hrozne to nebylo. Kazde leto se cely prapor presunul do letniho vycvikoveho strediska blizko Rakouskych hranic do Boletic. Ani tam - krome strazi - to nebylo tak hrozne. Chodili jsme tancovat do blizke vesnice a pozde v noci jsme se plizili do svych stanu, protoze kontrola nebyla lehka. No a kdyz jsme byli pristizeni odsedeli jsme si 5 dnu basy. V Benesove za mistni klub jsem hral hokej a mel jsem se dobre. Kdyz byly prebory armady tretiho vojenskeho okruhu ve sjezdu v Janskych laznich, bylo nam dokonce povoleno nam zavodnikum 1 tyden nosit civil. Umistil jsem se 9 ve sjezdu s padem a 3 ve slalomu. Docela rad na to vzpominam.

Jako bývalý příslušník PTP technického praporu na vojnu rád vzpomínám ,měl jsem jednu frčku na kopřivákách jako slobodnik, pecky tenkrát ještě nebyly, na kterou jsem byl patřičně hrdej a jako bojová technika mě byla svěřena krátká tatra 111 sklopka na které jsem si poměrně dost vydělal, jako vyučený automechanik v ČSAD jsem na vojnu přišel již z řidičákem, měsíčně to bylo asi šestnáct nebo osmnáct stovek už ani nevím,dali nám to do civilu akorát mě štvalo, že za celou vojnu jsem si jenom jednou vystřelil z pumpičky a jednou hodil granátem, ani mě nevadilo že jsem musel pár dní nasluhovat.Byla to jiná doba ale mělo to své kouzlo,většina z nás je už na pravdě Boží.Na takové slátaniny co píše pan Chalupa jsem alergický, není to ani z poloviny pravda a však tito novináři v uvozovkách si na tom budují kariéru ale nemají ahnung.