Buzerace až za hrob a to doslova a proč se o tom píše až dnes ? ?
Nejspíš proto, že intelektuální náboj zelených mozků se moc nezměnil.
Mnoho lidí si tam udělalo řidičák na náklaďák což je dnes pro mladé nedostupné. Fyzická lidí byla tenkrát taky trošku lepší. Vojnu jsem v té době nesnášel. Zpětně ji tak hroznou nespatruji. Obrana vlasti by měla být samozřejmostí což by dnes těžko prodlo u mnohých lidí.
Řidičák na náklaďák si můžete udělat u každé druhé dopravní firmy, studenti automobilnich středních škol si ho můžou udělat v rámci studia.
To je zase článek. 153 kluků v průměru ročně.
Na vojně jsem v roce 1982-84 jezdil jako řidič záklaďák u VKR a k umrtí jsem vezl důstojníka kontrášů jen jednou, kdy si vojáček snažil autogénem rozebrat nalezený ruční granát válečné výroby a došlo k výbuchu.
A to jsem jezdil po celé republice.
Jistě za ta léta došlo k umrtím, ale tolik?
To jste musel být hodně uvědomělý.
Kdo je pyšný, že byl "na vojně" za komunistů a rád na to vzpomíná, tak je to guma.
Já si dva roky odkroutil v 80´ tých letech a vysloveně ztracené dva roky. Furťáci mi pili krev, jak měli zdegenerovaný zelený mozek a je pravda, že jsem s nimi měl konflikty. Morálně byli úplně v prde.i a jenom chlastali, Pokud jsem nebyl ve službě, tak jsem utíkal za holkou, kdy jsem měl civil schovaný v autoparku. Bohužel, za vzorné plnění služebních povinností jsem byl (proti mé vůli 😒) dvakrát povýšen a druhým rokem už jsem chodil do služby jako velitel stráže. Zaplať bůh to docela uteklo a když nás odváželi náklaďáky na nádraží s jízdenkou na druhé razítko, tak jsem se za kasínem ani neotočil.
Samozřejmě je to můj subjektivní názor a sloužilo se u "bigošů", PS, MV, Hradní Stráže, Podunajské plavby, takže co člověk, tak jiný názor. Měl jsem tam své kamarády s kterými udržuji kontakt dodnes, ale zakomplexovaní, práskači a ti co vojnu žrali, mě nezajímali a dával jsem si na ně pozor a jednomu rozbil hubu, za což jsem vyfasoval 5 dní.
Jsem rád, že máme dnes profesionální armádu.
Souhlas,taky jsem byl průserář až jsem seděl u Šmejkala v base v Žatci,ale vojna mi něco dala kamarádství ,fyzičku, různé odbornosti, řidičák kde jsem mohl tahat přívěsy a nynější pravidla mi to již nedovolí a hlavně názor na zelené gumy
Autorský výplod pisálka, který jen svědčí o tom, že dotyčný na vojně nejen nikdy nebyl, ale není ani schopen udělat poctivě obyčejný článek. Což je žel dnešním trendem - vzít "10%" informací a udělat z nich "objektivní realitu". Osobně jsem odsloužil dva roky v letech 1984-1986, kromě půlroční PŠky (poddůstojnické školy) v Uherském Hradišti, u "elitních" útvarů (VÚ) v Přerově a Piešťanech. Tedy na VO (Východním okruhu), navíc u leteckého VÚ a coby lapiduch na ošetřovně. Plus následně dvoje "manévry" (vojenská cvičení). Už zde je zásadní rozdíl v možnostech popisu chápání a průběhu ZVS. Jiná vojna nepochybně byla v poválečných letech a jiná v devadesátkách, zcela jiná u "bigošů" (pozemního vojska), nebo v bojových útvarech na Západním okruhu. Zažil jsem pouze jeden smrťák na PŠce, kdy bigoš z vedlejšího VÚ skočil pod vlak, a pád stíhačky s dvěma oběťmi (nespadající však do uvedených čísel). Šikanu typu "odběrů krve do ešusu" nebo "čítať písať neviem, ale vojnu vám zrobím" znám pouze z vyprávěnek, široko daleko se u nás nic podobného nedělo. Proto na vojnu - společně se všemi absolventy, jež osobně znám - vzpomínám jen v dobrém. A jediné, co mě dnes paradoxně mrzí, že jsem se na ošce vyhnul cvičením, která stmelovala kolektivy a nezažil, co ostatní kluci z roty. Což mě však neopravňuje paušalizovat svoje zkušenosti. Shrnu-li za sebe, tak +: vojna dělala z chlapců bojovně připravené chlapy (na rozdíl od dnešních mamánků), byla zdrojem mnoha kladných prožitků a pro většinu záklaďáků i rozšíření kvalifikace (např. ŘP C, ba i D byl významný bonus) a poznání jiných míst.
Minus: dva roky "čekání" (příznačný jev pro vojnu) se mělo intenzivním výcvikem zkrátit na 6-max 12 měsíců, neprofesionalizace části velení (ano, mnoho gum by se jinde v civilu neuplatnilo, ale to může mít i + znaménko z hlediska nezaměstnanosti 🙂 ), neodborně řešená šikana (jež však nevymizela, ale přenesla se do učilišť) a špatné velení u bojových cvičení se zbytečně ztracenými životy (byť číslo samotné nevypovídá, kolik kterých obětí bylo, neboť zahrnuje i jiné příčiny úmrtí, např. civilní nehody), a také proslulé PŠM (politické školení mužstva), které si však nijak nezadá s dnešní indoktrinací mládeže a manipulací občanů mainstreamovými masmédii (sic!).
To už tu čteme 30 roků:voda byla málo mokrá,nebe bylo málo modré,sníh byl málo bílý.Prostě všechno bylo úplně na nic !!
byl jsem na vojně r.1978-1980 v Liberci,žádnou šikanu jsem nezažil,tím.že jsem od 15 let byl ve znacně vzdalenem meste pred vojnou na škole, tak mi nedělalo problém se naučit samostatnosti,jinak z doslechu byly největší gumy na východě Slovenska ,vojna mi sice mnoho nedala krom zachazení se zbrani,ale když pomyslím na dnešní mamánky tak je lituji.že je nikdo nenutí být samostatní
Né každá guma byl idiot,byli tam i dementi,ale naučila nás i dívat se na všechno jinak.a. šel si na vojnu s ničím a mohl sis udělat základ pro život,ať to byl řidičák,ne jinej kurz,ale blb kterej byl mamánek,tomu to nikdy nedojde.Byla to pakárna,ale byly i chvíle na které nikdy nezapomeneš.
Vojna byla a jistě skoro pro každého zbytečná. Smeták jsem také zažil, ale byla to autonehoda a ty se stávají a budou stávat. Je pravda, že k nám přišli třeba kluci 170cm a 50kg a člověk si říkal, že to budou mít hodně těžké. Po roce se z nich stali docela sebevědomí kluci se slušnou postavou. Jo taky nikdo nás naštval do války a všichni bojovali za mír a ne jako dnes, když premiér je ve válce a chce tam zatáhnout nás všechny.
Nakonec musím napsat, stejně to byla pekárna. Klimentov 1986-87
Pane jo, tak teď jsem se zhrozil. Sloužil jsem dva roky v Praze, nádherná vojna. Samozřejmě jsem musel první půlrok šůrovat a do postele se nedostal dříve než byla večerka, ale to bylo normální. Naučili jsme se alespoň pořádku a soběstačnosti, což dnes mladým hodně chybí a respekt, to slovo vůbec neznají.