Trackery jsou technologií starou cca 20 let a i u nás zkoušenou. Mělo to význam, kdy nejdražší (a velmi drahou) součástí FVE byl samotný panel. Brzo se od toho upustilo z mnoha důvodů: Vysoká cena, poruchovost, problémy s řízením natočení (většinu řádících systémů dokázal zmást jakýkoliv nahodilý stín) a navíc za většího větru musely být natočeny do základní chráněné polohy.
V nynější době dává mnohem větší smysl použít více různě stabilně natočených panelů. Pro maximalizaci zimní výroby svislých natočených na jih, pro lepší denní rozprostření výroby pak kombinaci natočení na východ a západ.
Souhlasím.
Měl jsem teplovodní kolektory (jen když nemrzlo) a samy se natáčely a nakláněly. Problém byli mraky (honilo to mraky - orientovalo se to na nejsvětlejší část oblohy, pokud se schovalo slunce). A protože jsem to před 25 léty udělal analogově nešlo to moc řešit. Tedy samo že by se to dalo zlepšit. Místo obyč. čidel jsem uvažoval o infra čidlech (vidí slunce i přes řidké mraky). ale nakonec to dávalo tolik že to nebylo potřeba. Loni jsem to zrušil a zvětšil FVE. Vyrobí více (na větší ploše) a je to bez údržby.
Trochu čísel k energetické účinnosti. Při instalovaném výkonu 10 kWp bychom v ideálním případě měli vyrobit 87 600 kWh el. energie (10 x 365 x 24). Vyrobíme-li za rok reálně 10 000 kWh, pak energetická účinnost dosáhne 11,4 % (10 000 : 876). Při instalaci "truckera" vyrobíme o 2 000 kWh více. Poté se energetická účinnost zvedne na 13,7 % (12 000 : 876). To jen pro představu o účinnosti fotovoltaiky za běžné roční období.
Zapomněl jste nám sdělit, s jakou účinností počítáte. My máme kapacitní faktor asi kolem 16% (25˚s.š.) při účinnosti panelů kolem 17%. Na účinnosti při výpočtu kapacitního faktoru taky záleží.V každém případě, energie ze Slunce je zadarmo. To znamená, že kapacitní faktor nemá podstaný vliv na provozní náklady. "Palivo" je zadarmo a na místě. Neplatíte ani za těžbu, těžební stroje a ani za přepravu, uskladnění a případně další zpracování. Volná energie má svoje specifika.
V zimě je při zatažené obloze energie dopadající na 1m2 asi 100W až 300W. To není mnoho. Potřebujeme zvýšit účinnost panelů a to v oblasti vlnových délek, které jsou pro zataženou oblohu nejvíce zastoupené. Možnosti tu jsou. Současné špičkové panely pro pozemské komerční použití mají účinnost kolem 25%. Rezervy jsou pořád velké. Pokud se dočkáme panelů s 50% účinností, bude to i v zimě mnohem lepší. Trochu jsem se snažil zorientovat v tom, kde je limit účinnosti FV článků. Jak píšu, rezervy jsou značné. Jde hlavně o to, kolik to bude stát a jestli je možné vysoce účinné články vyrábět ve velkém rozsahu kapacity výrobních linek.
Odkaz
A recept na inverzi a mlhu také máte? Celý prosinec např. v Brně.
Za 200 tisíc je možné dnes pořídit dalších 10 kWp včetně střídače. Kupovat za to tracker je nesmysl.
Za 200 tisíc mám FVE komplet. 16,5KWp, 11kW. měnič, 18,5KWh baterku.
Samo že Čína. Ale dnes je to i od firmy Čína.. Tedy panely jsou Rakouské.
fotovoltaika neni zavisla na zimě, takze kazda ftv (i cinska ty autorsky moulo) vyrabi elektrinu v zimě.
Ano výroba je 2* větší
U teplovodních kolektorů se udává zisk oproti stabilním +30%.. A proto se ani u nich nevyplatilo. U FVE to může být více ale určitě né dvojnásobek..