To si dnes už nikdo z dětí nedovede představit, co pro nás, tenkrát děti, znamenala návštěva kina. Vidět barevného Vinnetua širokoúhle s kvalitním zvukem, byl v tehdejší době pro nás neskutečný zážitek na dlouhou dobu. Po návratu z kina jsme se převlékli do lítacích hader a rychle se na domluveném místě sešli. Rozdělili se na Indiány a bandity a už si hráli. My jsme jako děti neměli čas se nudit a vůbec jsme nepotřebovali dospělé, aby nám museli organizovat čas.
Je to tak. Nepotřebovali jsme dospělé, ani mobily, počítač (nic z toho ještě nebylo) ani na televizi jsme se ještě tolik nedívali. Existoval jen jeden program a my šli raději ven. Nebo do kina na podobné báječné filmy.
(Zdravím Luďka Ševčíka. Neznám jej, /shoda jmen/ je to jen náhoda, že reaguji na jeho příspěvek)
Je zajímavé, že tenkrát lidi na kino měli a ne jako dnes, kdy jít na něco do kina pro čtyřčlenou rodinu je neúnosné.
Bydlel jsem s rodiči a sestrou v malém městečku (2500 obyvatel) a všechny filmy s Vinnetouvem byly beznadějně vyprodané a to se dávaly ještě přístavky.Kino to hrálo 2x denně (v 17 hodin a ve 20 hodin) po tři dny (pátek, sobota, neděle).
Takto vyprodané byly tenkrát ještě všechny díly s Angelikou.
Dneska?
Kino hraje jenom v létě kdy se netopí, protože by ze vstupného nezaplatili ani topení a i když může být sebelepší titul tak se sejde 40-50 lidí (kapacita kina 400 lidí).
Proč prosím vás i z toho Vinetoua děláte bolševickou agitku? Dneska v době Internetu, kdy si můžete doma pustit jakýkoli film, logicky klesá návštěvnost kin. Nakonec i za toho bolševika se občas stalo to, že se promítání nekonalo, kvůli malému počtu diváků.
Už je začátek tohoto článku je směšný,Jaké zlatáky to měl v té mošně? Vždyt to byli valouny zlata. A už mě přešla chut číst dál. Vinnetou to byla strdcová záležitost. V dětství se z nás stávali padouši i kladní hrdinové kteří ve své krajině dle lokality tvořili skupiny které proti sobě bojovali. Hry měli samozřejmě i svá přísná pravidla a mnohokrát jsme si role i vymněnili. Co na tom že ve filmu je apačský náčelník oblečen do slavnostního obleku siuxů stejně jako jeho sestra a otec. Na to nikdo tenkrát nehleděl. Všechny filmy se tak jako tak staly legendou.
Film mého dĕtství mĕ poznamenal tak, jako statisíce dalších.Vše jsme neskutečně prožívali, jako by to byla realita a proto byl tento film srdeční záležitostí mojí i mých vrstevníků.
Mohu tvrdit, že nás tyto filmy vychovaly v tom kladném slova smyslu /alespoň po dobu pubertálního mládí/. Třeba si pamatuji, že po dobu hraní si na indiány nepadlo slovo : vole, to spíše když už : ty Černý býku.
Když už se někdo nenamáhá s vlastním překladem zahraničních článků, mohl by si alespoň dát tu práci a Google překlad zredigovat...
Jsem asi o něco mladší. Viděl jsem všechny filmy by l to zážitek. Krásná Nšo-či byla obdivuhodná.
No to je katastrofa, proč si ten překlad po sobě někdo nezkontroluje....Nejlépe někdo, kdo film viděl....
Bože zase blábol. Neř tohle, tak raději nic.
Zdědil stříbrnou skříňku.....
Ona ta skříňka pak docela dobře střílela.
"Kostýmy navrhl Irms Pauli" - Irms Pauli byla žena, kostýmérka, která navrhla kostýmy pro většinu filmových mayovek.